Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 365 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 24 365 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně ve výši 2 434,50 Kč, a to v pravidelných splátkách po 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého posledního dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se zamítá v části nároku, podle kterého by byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 3 963 Kč s úrokem ve výši 27,57 % ročně z částky 28 328 Kč za dobu od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 28 328 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 963 Kč od [datum] do zaplacení, dále částku 2 480 Kč, částku 400 Kč, částku 1 996 Kč a částku 369 Kč.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 33 573 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“), na základě které byl žalovanému ze strany žalobkyně poskytnut standardní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 Kč žalobkyně dne [datum] převedla na bankovní účet žalovaného a zbývající částku 2 500 Kč žalobkyně převedla na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni úvěr spolu s úroky v celkové výši 44 424 Kč, a to v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 234 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně, přičemž splatnost první splátky byla stanovena na den [datum]. Žalovaný v dohodnutých měsíčních splátkách žalobkyni úvěr nesplácel řádně a včas. Žalobkyně odeslala žalovanému upomínky ze dne [datum], [datum], [datum] a oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum], jehož součástí byla i předžalobní výzva, kdy za každou písemně odeslanou upomínku je žalovaný povinen uhradit žalobkyni jako náklad úvěru částku 100 Kč, tj. v tomto směru žalobkyně požadovala uhradit celkem částku 400 Kč. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 28 328 Kč, dále neuhrazeného smluvního úroku ve výši 2 480 Kč ke dni zesplatnění úvěru, smluvního úroku ve výši 27,57 % ročně z částky 28 328 Kč od [datum] do [datum], úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 28 328 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 328 Kč od [datum] do zaplacení a účelně vynaložených nákladů na upomínání ve výši 400 Kč. Žalobkyně se zároveň domáhala zaplacení smluvní pokuty s odkazem na čl. IV. bod 2 písm. c) smlouvy, podle kterého bylo mezi žalobkyní a žalovaným dohodnuto na každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným. Žalovaný do okamžiku zesplatnění úvěru ([datum]) se dostal do prodlení se splátkami úvěru, a to v počtu čtyř neuhrazených měsíčních splátek, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu čtyř smluvních pokut, které jsou splatné okamžikem prodlení žalovaného se zaplacením jednotlivé měsíční splátky úvěru, tedy den následující po 20. dni splatnosti příslušné měsíční splátky. Celkem je tedy žalovaný povinen z titulu smluvních pokut, které vznikly neuhrazením měsíčních splátek úvěru, zaplatit žalobkyni částku 1 996 Kč. Dále žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek, kdy tyto smluvní pokuty se žádají k zaplacení ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do dne předcházejícího podání žaloby. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 30 808 Kč od [datum] do [datum], tedy částku 369 Kč.
2. Soud dne [datum] vydal elektronický platební rozkaz, č. j. EPR 91237/2024-6, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný dne [datum] podal proti elektronickému platebnímu rozkazu včasný odpor a podáním ze dne [datum] jej odůvodnil tak, že smlouvu o spotřebitelském úvěru považuje za absolutně neplatnou, neboť sjednaná výše RPSN ve výši 40,3 % ročně je ve zjevném rozporu s dobrými mravy, když odkázal na judikaturní strop ustálený na maximálně čtyřnásobku navýšení obvyklé RPSN. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti a řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, přičemž z doložených listin bylo zřejmé, že žalovaný měl 2 otevřené úvěry, a 18 ukončených úvěrů, když některé byly uzavřené přímo s žalobkyní. Žalobkyně měla taktéž k dispozici výpisy z účtu žalovaného, z nichž je zřejmé, že žalovaný čerpal půjčky od více nebankovních úvěrových společností, nicméně žalobkyně chybně vyhodnotila doložené výpisy z účtu, přičemž částky výdajů i příjmů v dokumentu posouzení úvěruschopnosti klienta neodpovídají doloženým dokumentům. Žalovaný uvedl, že v době uzavření smlouvy byl závislý na gambligu a neuvědomoval si ztrátu kontroly nad svou finanční situací, když naopak ochota nebankovních společností k uzavírání úvěrů ho podporovala v jeho mylném přesvědčení o jeho schopnosti zvládání hrazení svých finančních závazků. Konečně žalovaný poukázal na problematiku formulářových smluv a taktéž sankční mechanismus uplatňovaný v těchto smlouvách, jenž je ve svém důsledku pro spotřebitele likvidační, neboť plnění, které má úvěrovaný uhradit je v hrubém nepoměru k poskytnutým peněžním prostředkům. Závěrem žalovaný navrhl vypořádat závazek stran podle zásad o bezdůvodném obohacení, a to v částce 24 625 Kč, neboť jakožto jistinu převzal částku 27 500 Kč a na tuto uhradil částku 3 235 Kč, když zároveň navrhl, aby mu bylo umožněno hradit dlužnou částku ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně. Ve zbytku navrhl žalobu zamítnout.[právnická osoba] reakci na vyjádření žalovaného žalobkyně dne [datum] doplnila žalobu o informace a důkazy týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž na své žalobě setrvala. Žalobkyně se zároveň omluvila z nařízeného jednání a vyjádřila svůj souhlas s projednáním věci ve své nepřítomnosti.[právnická osoba] rámci dupliky ze dne [datum] žalovaný reagoval na argumenty žalobkyně ohledně dostání závazku týkajícího se řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného s tím, že setrval na svém původním vyjádření.5. Při jednání dne [datum] soud v rámci dokazování provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:- ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena na částku 30 000 Kč, přičemž však reálně žalobkyně půjčila žalovanému částku 27 500 Kč a částka 2 500 Kč činila provizi zprostředkovatele; RPSN byla sjednána ve výši 40,3 %; žalovaný se zavázal uhradit úvěr spolu s úroky v celkové výši 44 424 Kč, a to v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 234 Kč; byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení s úhradou úvěru [dle čl. IV. bod 2 písm. a), b) smlouvy je dlužník v případě prodlení povinen uhradit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky úvěru či z neuhrazeného zesplatněného zůstatku úvěru; dle čl. IV. bod 2 písm. c) je dlužník za každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru povinen uhradit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč], a taktéž byla sjednána povinnost dlužníka v případě prodlení s úhradou úvěru či jeho části nahradit poskytovateli účelně vynaložené náklady vzešlé z prodlení úvěrovaného (čl. IV. bod 4 smlouvy, konkrétně 100 Kč za každou jednotlivou výzvu k plnění);- z úvěrových podmínek žalobkyně soud zjistil, za jakých podmínek poskytuje žalobkyně služby svým klientům;- z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, jaké předsmluvní informace poskytuje žalobkyně svým klientům při sjednání spotřebitelských úvěrů;- z čestného prohlášení o závazcích spotřebitele a výdajích spotřebitele ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný čestným prohlášením osvědčil své příjmy, výdaje a celkové majetkové poměry,- z posouzení úvěruschopnosti zákazníka ze dne [datum] ke smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, jakým způsobem žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného;- k tomuto žalovaný uvedl, že podpis na předmětném dokumentu není jeho;- z části výpisu z účtu č. [č. účtu] soud zjistil, že mezi odchozími platbami je platba za nájem;- z výplatních lístků za měsíce červen a červenec 2023 soud zjistil, jaká byla mzda žalovaného za předmětná období;- z výpisu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že v předmětné evidenci neměl žalovaný v době sjednávání smlouvy žádný záznam;- z výpisu z centrální evidence exekucí, že v předmětné evidenci neměl žalovaný v době sjednávání smlouvy žádný záznam;- z potvrzení o provedení transakce z účtu č. [č. účtu] ve výši 1 Kč ze dne [datum] soud zjistil, že byla provedena verifikační platba;- ze schválení žádosti o úvěr soud zjistil, že žalobkyně schválila žádost žalovaného o úvěr;- z potvrzení o provedení transakce na účet č. [č. účtu] ve výši 27 500 Kč ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně předmětnou částku převedla na účet žalovaného;- z potvrzení o provedení transakce na účet č. [č. účtu] ve výši 2 500 Kč ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně předmětnou částku převedla na účet zprostředkovatele jako provizi;- z upomínky pro smlouvu 8731872 ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu;- z upomínky pro smlouvu 8731872 ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu;- z upomínky pro smlouvu 8731872 ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu;- z přehledu sjednaných splátek pro smlouvu 8731872 soud zjistil, jak byl nastaven splátkový kalendář pro předmětný úvěr;- z předžalobní výzvy ze dne [datum], včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu;- z bonity smlouvy – přehledu splátek uhrazených žalovaným soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku ve výši 3 135 Kč;- z čestného prohlášení jednatele žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že jednatel žalobkyně čestně prohlásil, že odeslal prostřednictvím hybridní pošty žalovanému v souvislosti se smlouvou o úvěru řadu upomínek;- ze seznamu odeslaných upomínek soud zjistil, že žalovanému byly ze strany žalobkyně odeslány tři upomínky;- z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobkyně je od [datum] oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry;- z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba].[Jméno zainteresované společnosti 0/0] soud zjistil veřejně dostupné údaje o žalobkyni;- z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému do jeho e-mailové schránky vygenerované výpisy z centrální evidence exekucí a z insolvenčního rejstříku a taktéž přehled úvěrů žalovaného;- z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný zaslal obchodní zástupkyni společnosti [právnická osoba]. (jakožto zprostředkovateli úvěru) požadované dokumenty za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti;- z REPI Credit Reportu ze dne [datum] soud zjistil úvěrovou historii žalovaného, když žalovaný měl v předmětné době 2 otevřené úvěry a 18 ukončených úvěrů;- žalovaný k tomu uvedl, že je pravdou, že dle tohoto výpisu měl v minulosti spoustu úvěrů, které splatil; nicméně v době pořizování předmětného úvěru měl již další úvěry, které sice ještě nebyly splacené, a žalovaný navíc v té době ani nebyl s jejich splácením v prodlení, nicméně samozřejmě za situace v té době již bylo zřejmé, že žalovaný v budoucnu nejspíše nebude schopen všechny úvěry řádně splácet;- ze souhlasu s užitím údajů z Pozitivního registru REPI ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný udělil žalobkyni souhlas k získání informací o jeho osobě prostřednictvím tzv. Pozitivního registru REPI;- z výpisu z účtu žalovaného č. [č. účtu] za období [datum] až [datum], [datum] až [datum] a [datum] až [datum] jsou patrné pohyby na účtu žalovaného, resp. zejména je patrná řada pravidelných odchozích plateb – splátek úvěrů;- žalovaný označil jednorázové i pravidelné splátky úvěrů u jednotlivých ne/bankovních institucí;- žalovaný uvedl, že pokud se má vyjádřit k tomu, že nejenom jeho výdaje, ale i jeho příjmy v uvedených měsících dosahovaly částky kolem 160 000 Kč, tak se jednalo většinou o obdržené úvěry, případně občas vyhrál něco v hazardní hře (internetové sázení)- z výdajů na konečnou spotřebu domácností podle účelu soud zjistil, jaký je dle českého statistického úřadu objem prostředků, které domácnosti vynaloží na běžné výdaje;- ze statistiky rodinných účtů soud zjistil, jaká je statistika průměrných příjmů a výdajů různě početných domácností;- z výše normativních nákladů na bydlení od [datum] soud zjistil, jaká je částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2023;- z životního minima 2023 od [datum] soud zjistil výši životního a existenčního minima pro rok 2023.6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že žalovanému dne [datum] převedla na bankovní účet žalovaného částku 27 500 Kč a zbývající částku 2 500 Kč žalobkyně převedla na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal uhradit dlužnou částku spolu s úroky v celkové výši 44 424 Kč, a to v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 234 Kč. Jelikož se žalovaný dostal s úhradou úvěru do prodlení, žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku ve výši 3 135 Kč, a to navzdory opakovaným upomínkám ze strany žalobkyně k úhradě dluhu. Žalobkyně ovšem úvěr žalovanému poskytla přesto, že z dokladů, z nichž vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, je zřejmé, že žalovaný měl řadu úvěrů, oproti svým příjmům z pracovního poměru měl enormně vysoké příjmy i výdaje (tzn. staré úvěry hradil novými či prostřednictvím případné jiné finanční pomoci) a jeho výpisy z účtů osvědčovaly vysoce pravděpodobné riziko související s poskytnutím úvěru žalovanému.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Po právním zhodnocení skutkového stavu a ve smyslu citovaných ustanovení soud dospěl k následujícím závěrům: Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky, nicméně žalovaný svůj díl závazku řádně nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni nevrátil. Námitku žalovaného týkající se tvrzeného rozporu smlouvy o úvěru s dobrými mravy soud neshledal důvodnou, neboť výše úroků i RPSN jsou v tomto smyslu v pořádku. Dle názoru soudu se výše úroků i RPSN nijak nevymyká tomu, co je běžné na trhu. Soud nicméně dospěl k závěru, že smlouva je neplatná, jelikož žalobkyně nedostála své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Byť je zřejmé, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumala a pro posouzení jeho úvěruschopnosti měla dostatek podkladů (ať už získaných od žalovaného či vlastní činností prostřednictvím lustrace žalovaného v příslušných evidencích), tyto podklady ovšem nevyhodnotila správně. Především z výpisů z účtu žalovaného za měsíce předcházející uzavření smlouvy o úvěru je zjevné, že přestože příjem žalovaného z pracovního poměru činil cca 35 000 Kč měsíčně, transakce na účtu žalovaného dosahovaly v příjmech i výdajích částky cca 160 000 Kč, když navíc zůstatky na účtu žalovaného dosahovaly pouze částek v řádech tisíců korun (na konci června 2023 činil zůstatek pouze 653,97 Kč). Nadto je z výpisů z účtu patrné, že žalovaný na úvěry splácel měsíčně částky v řádech desítek tisíc korun, a to konkrétně v červnu 2023 částku 69 492,09 Kč, v červenci 2023 částku 90 752,28 Kč a v srpnu 2023 částku 51 586,12 Kč. Komplexně je z výše uvedených výpisů nepochybné, že žalovaný ze svých příjmů z pracovního poměru nebyl schopen splátky hradit, přičemž je tedy musel hradit jiným způsobem, ať už za pomoci jiných osob, výhrami ze sázek či prostřednictvím dalších úvěrů, tzn. je zřejmé, že žalovaný se dostal do dluhové pasti. Žalobkyně měla uvedeným indiciím (tj. měsíční příjmy i výdaje, zůstatky na účtu na konci každého měsíce atd.) věnovat zvýšenou pozornost a žádat po žalovaném vysvětlení daných nejasností, neboť z doložených podkladů je zřejmé, že finanční poměry žalovaného nebyly takové, aby byl schopen hradit další úvěr, byť se jednalo o relativně nízkou měsíční splátku ve výši 1 234 Kč. Žalobkyně ovšem nevěnovala zřejmým rizikovým ukazatelům o důvodných pochybnostech o schopnosti žalovaného splácet úvěr dostatečnou pozornost, jeho úvěruschopnost tudíž posoudila chybně, v důsledku čehož je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 580 občanského zákoníku a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Z toho důvodu byla práva a povinnosti mezi žalobkyní a žalovaným posouzena podle ustanovení o bezdůvodném obohacení na straně žalovaného, když žalobkyni soud přiznal částku 24 365 Kč, neboť mezi stranami bylo nesporné, že žalobkyně zaslala žalovanému na účet částku 27 500 Kč a žalovaný žalobkyni uhradil částku 3 135 Kč (tj. 1 Kč + 1 900 Kč + 1 234 Kč). Je nepochybné, že se žalovaný s úhradou dlužné částky dostal do prodlení, tudíž soud přiznal žalobkyni zákonné úroky z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení, tedy dnem následujícím po dni zesplatnění úvěru. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl.9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého soud náhradu nákladů v případě částečného úspěchu poměrně rozdělí, případně nepřizná právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch, když soud vyhověl její žalobě o 33 573 Kč s příslušenstvím pouze co do částky 24 365 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 24 365 Kč od [datum] do zaplacení, tj. úrokem z prodlení ve výši 1 752,61 Kč (ke dni vyhlášení rozsudku); celkem tedy žalobkyni přiznal částku 26 117,61 Kč (ke dni vyhlášení rozsudku). Naproti tomu úspěch žalovaného spočívá v zamítnutí žaloby co do jistiny, tj. 3 963 Kč, dále úroku ve výši 27,57 % ročně z částky 28 328 Kč za období od [datum] do [datum] – tj. 1 947,15 Kč, dále úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 28 328 Kč za období od [datum] do [datum] – tj. 995,94 Kč (ke dni vyhlášení rozsudku), zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 963 Kč za období od [datum] do [datum] – tj. 285,06 Kč (ke dni vyhlášení rozsudku), úroků ke dni podání žaloby ve výši 2 480 Kč, náhrady nákladů za upomínky ve výši 400 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 996 Kč a konečně smluvní pokuty ve výši 369 Kč – tzn. celkem částku ve výši 12 436,15 Kč (ke dni vyhlášení rozsudku). Ke dni vyhlášení rozsudku tedy soud rozhodoval o částce 38 553,76 Kč (tj. úspěch žalobkyně v částce 26 117,61 Kč vs. úspěch žalovaného v částce 12 436,15 Kč), přičemž procentuální úspěch žalobkyně činí 67,74 % (tj. 26 117,61 Kč / 38 553,76 Kč) a procentuální úspěch žalovaného činí 32,26 % (tj. 12 436,15 Kč / 38 553,76 Kč). Rozdíl mezi úspěchem žalobkyně a žalovaného tedy činí 35,48 % (tj. 67,74 – 32,26). Náklady řízení na straně žalobkyně ve výši 6 861,60 Kč sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 344 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 573 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínky, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., dále odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 33 573 Kč sestávající z částky 2 460 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (písemné podání ve věci samé ze dne [datum]) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč (písemné podání ve věci samé ze dne [datum]) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 560 Kč ve výši 957,60 Kč. Na náhradě nákladů řízení soud tedy žalobkyni přiznal částku ve výši 2 434,50 Kč, která odpovídá procentuálnímu úspěchu žalobkyně ve věci (tj. 6 861,60 Kč x 0,3548).10. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.11. Ohledně návrhu žalovaného týkajícího se povolení splátek ve výši 1 000 Kč měsíčně soud tomuto návrhu vyhověl, neboť žalovaný o to sám požádal, proti čemuž žalobkyně ničeho nenamítala, a z jeho finančních poměrů je zřejmé, že vyšší splátky by nebyl schopen hradit, když jsou proti němu vedeny i další žaloby na zaplacení dlužných částek. Soud z těchto důvodů umožnil žalovanému hradit dlužnou částku v pravidelných splátkách po 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého posledního dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.