Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 155 400,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 155 400,36 Kč od [datum] do zaplacení, dále částku 5 219,29 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 219,29 Kč od [datum] do zaplacení, dále částku 11 579,56 Kč, částku 509,31 Kč, částku 2 105 Kč a částku 2 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 33 055,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se společnost [právnická osoba]., IČ: [IČO] (dále jen „původní žalobkyně“) domáhala na žalovaném zaplacení částky 177 513,52 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s původní žalobkyní dne [datum] Smlouvu o úvěru Expres půjčka č. [hodnota], na jejímž základě původní žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostní úvěr ve výši 210 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách včetně smluvených úroků a poplatků dle sjednaného splátkového kalendáře. Žalovaný však nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, když se opakovaně dostal do prodlení s hrazením splátek, v důsledku čehož žalobkyně využila svého práva a prohlásila dne [datum] celý úvěr za splatný a současně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni jistinu ve výši 155 400,36 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni zesplatnění pohledávky v kapitalizované výši 5 219,29 Kč, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ke dni [datum] (tj. ke dni předání věci k vymáhání advokátní kanceláři) v kapitalizované výši 11 579,56 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky dlužného smluvního úroku ke dni [datum] (tj. ke dni předání věci k vymáhání advokátní kanceláři) v kapitalizované výši 509,31 Kč a sjednané poplatky v celkové výši 2 105 Kč. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni ani přes opakované výzvy do dne podání žaloby neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Usnesením Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], soud ve smyslu § 107a odst. 1 o.s.ř. připustil vstup žalobkyně, jakožto nabyvatele pohledávky, do řízení na místo původní žalobkyně, a to na základě návrhu původní žalobkyně ze dne [datum], potažmo smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a souhlasu žalobkyně se svým vstupem do řízení.
4. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř.
5. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně byly provedeny důkazy listinami založenými ve spise. Z listin založených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti:- ze žádosti o úvěr, z vysvětlení některých pojmů a doplnění předsmluvní informace a ze Smlouvy o úvěru Expres půjčka ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobkyní jako bankou a žalovaným jako klientem došlo na základě žádosti žalovaného k uzavření smlouvy, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 210 000 Kč a závazek žalovaného úvěr spolu s úroky splácet dle splátkového kalendáře (tj. v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 4 669 Kč s tím, že poslední splátka činí 5 008,31 Kč), počínaje dnem [datum]; byla sjednána úroková sazba ve výši 7,90 % p.a., RPSN činila 8,47 %; bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet ve výši 421 Kč měsíčně;- ze Všeobecných produktových podmínek a Sazebníku poplatků soud zjistil podmínky poskytování služeb klientům ze strany žalobkyně, jakož i poplatky žalobkyně spojené s jednotlivými obchodními produkty (např. v souvislosti s prodlením s úhradou splátek byl mimo jiné sjednán poplatek za odeslání upomínky ve výši 600 Kč a poplatek za prohlášení úvěru za splatný ve výši 300 Kč);- z výpisů z běžného účtu žalovaného a z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, jakým způsobem žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného;- z platební historie a z výpisů z úvěrového účtu soud zjistil, jak žalovaný splácel, resp. že žalovaný řádně nesplácel sjednané splátky; v důsledku čehož mu žalobkyně vyúčtovala poplatky dle sazebníku;- z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila úvěr a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky;- z amortizace, z umořovací tabulky a z tabulky předpisů úroků z prodlení soud zjistil způsob výpočtu dlužné částky;- z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.
6. Ke skutkovým tvrzením žalovaného nebyly provedeny žádné důkazy, protože žalovaný nenabídl žádné důkazy na podporu svých tvrzení.
7. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru, podle které mu vznikl závazek poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit z nich úrok dle smlouvy. Soud má rovněž za prokázané, že se žalovaný ocitl v prodlení s plněním svého závazku.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
9. Ve světle výše uvedených ustanovení právních předpisů a provedených listinných důkazů lze vyslovit závěr, že žaloba byla důvodná. Mezi původní žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku a ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Původní žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila a poskytla žalovanému peněžní prostředky. Žalovaný své povinnosti dle smlouvy nesplnil, když vyčerpané peněžní prostředky ve sjednaném termínu nesplatil, čímž se dostal do prodlení s úhradou. Původní žalobkyně následně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. S poukazem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když zavázal žalovaného k úhradě dlužné jistiny, smluvních úroků, poplatků, a zákonných úroku z prodlení podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 33 055,50 Kč představují zaplacený soudní poplatek v částce 7 101 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 25 954,50 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 21 450 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), za dva úkony právní služby à 8 220 Kč (převzetí a příprava zastoupení a žaloba), jeden úkon právní služby à 4 110 Kč (jednoduchá výzva k plnění), dále je nutno připočíst částku 900 Kč, která představuje tři paušální náhrady hotových výdajů à 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t., a konečně částku 4 504,50 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty.
11. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).