7 C 92/2024

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 93 592,23 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně po řádném ověření úvěruschopnosti žalovaného uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno], na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 101 000 Kč, a to prostřednictvím úvěrového účtu č. [č. účtu], který žalovaný dne [datum] vyčerpal. Ve smlouvě se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 16,83 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek po 1 913 Kč s tím, že splatnost poslední splátky je 19. 9. 2030. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, a to navzdory opakovaným upomínkám žalobkyně, v důsledku čehož žalobkyně úvěr ke dni 19. 3. 2024 zesplatnila. Žalobkyně se tak domáhala po žalovaném úhrady dlužné částky v celkové výši 99 461,59 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 92 092,23 Kč, dlužných poplatků ve výši 1 500 Kč [tj. 3x 500 Kč za výzvu k úhradě dluhu ze dne [datum], [datum] a [datum] dle čl. V. odst. 3 písm. a) smlouvy ve spojení s čl. VIII. odst. 2 smlouvy], úroků ve výši 14,75 % ročně z částky 92 092,23 Kč z jednotlivých neuhrazených splátek ode dne zesplatnění do dne podání žaloby v kapitalizované výši 4 475,53 Kč, zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 93 592,23 Kč z jednotlivých neuhrazených splátek ode dne zesplatnění do dne podání žaloby v kapitalizované výši 1 393,83 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však do dne podání návrhu neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], ke kterému byli řádně předvoláni účastníci řízení. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán na adresu svého trvalého bydliště [adresa]. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: z předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru, smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne [datum] včetně záznamu o podpisu klienta a z výpisu z úvěrového účtu č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému prostřednictvím úvěrového účtu č. [č. účtu] úvěr ve výši 101 000 Kč, který žalovaný dne [datum] vyčerpal; žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni uhradit spolu s úrokem ve výši 16,83 % ročně v 96 měsíčních splátkách po 1 913 Kč s tím, že poslední splátka ve výši 1 746,60 Kč byla splatná dne 19. 9. 2030; RPSN činila 18,20 % ročně; pro případ prodlení s úhradou splátek byla žalobkyně oprávněna (mimo jiné) účtovat žalovanému poplatek za výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 500 Kč; z informace z [právnická osoba], výpisů z úvěrového a běžného účtu žalovaného a z interních dat o prověřování úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, jakým způsobem žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného; z historie splátek soud zjistil, jakým způsobem žalovaný splácel úvěr, resp. že žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil; z výzev k zaplacení dluhu ze dne [datum], [datum] a dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě splátek úvěru; z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně úvěr ke dni 19. 3. 2024 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky; z kvalifikované výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.

5. Ke skutkovým tvrzením žalovaného nebyly provedeny žádné důkazy, protože žalovaný nenabídl žádné důkazy na podporu svých tvrzení.

6. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovaným, přičemž právním důvodem pohledávky byla smlouva o úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 101 000 Kč a žalovaný byl povinen jí je vrátit spolu se sjednanými úroky formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil, když navzdory opakovaným výzvám žalobkyně uhradil pouze část dluhu a dostal se do prodlení se splácením úvěru, v důsledku čehož žalobkyně přistoupila ke sjednané možnosti úvěr zesplatnit, žalovaný však úvěr ani poté řádně nesplatil.

7. Podle § 2395 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1931 občanského zákoníku bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

8. Ve světle výše citovaných ustanovení právních předpisů a provedených listinných důkazů lze vyslovit závěr, že žaloba je důvodná. Žalobkyně prokázala, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku, ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a to po řádném a důkladném posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši, avšak žalovaný poskytnutý úvěr s úroky sjednaným způsobem nesplácel. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu a následně využila sjednaného oprávnění dle § 1931 občanského zákoníku a celý dluh zesplatnila. Žalovaný však dluh nezaplatil a dostal se tak do prodlení s plněním peněžitého závazku, za což je po právu sankcionován úrokem z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovaného k úhradě dlužné částky spolu s (kapitalizovanými) úroky a s (kapitalizovanými) zákonnými úroky z prodlení.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěch neměl. Náklady řízení ve výši 22 474,80 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 3 744 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 18 730,80 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 14 580 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „advokátní tarif“), za tři úkony právní služby à 4 860 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a dále je nutno připočíst částku 900 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka) a konečně částku 3 250,80 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř.

10. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

11. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).