Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)

Spisová značka

I. ÚS 100/05

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 6. 10. 2005Zpravodaj: Duchoň FrantišekTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2005:1.US.100.05
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FONapadený akt: rozhodnutí jinéPodání: 22. 2. 2005

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. S., t. č., zastoupeného JUDr. Petrem Jaškem, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Šumperku ze dne 3. 2. 2005, čj. 1 ZT 1/2005 - 13, a usnesení Policie ČR, Obvodního oddělení v Mohelnici, ze dne 30. 12. 2004, čj. ORSU-1307-1/MO-TČ-2004, t a k t o : Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností se R. S. (dále jen "stěžovatel") domáhal zrušení shora uvedeného usnesení Okresního státního zastupitelství v Šumperku (dále jen "okresní státní zastupitelství") a Police ČR, Obvodního oddělení v Mohelnici (dále jen "policejní orgán"), pro porušení čl. 36 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Shora označeným usnesením okresní státní zastupitelství zamítlo stížnost stěžovatele proti usnesení policejního orgánu ze dne 30. 12. 2004, čj. ORSU-1307-1/MO-TČ-2004, neboť byla podána osobou neoprávněnou. Tímto usnesením policejní orgán odložil věc pro podezření z trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) trestního zákona (dále jen "TrZ") a trestného činu vydírání podle § 235 odst. 1 TrZ. Uvedených trestných činů se měl dopustit stěžovatel tím, že z balíku adresovaného odsouzenému T. Š. odcizil věci ve výši 5 304,-- Kč. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdil, že byl označen jako pachatel uvedených trestných činů, a proto mu mělo být doručeno usnesení policejního orgánu o odložení věci. Z tohoto důvodu mělo okresní státní zastupitelství jeho stížnost řádně projednat, a nikoli bez uvedení konkrétních okolností zamítnout pouze s paušálním konstatováním, že stížnost podala osoba neoprávněná. Po posouzení obsahu ústavní stížnosti a listinných materiálů dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná. Ústavní stížnost lze podat pouze za zákonem stanovených okolností a podmínek. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem (§ 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů - dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Jedním z důvodů nepřípustnosti ústavní stížnosti je okolnost, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Vzhledem k principu subsidiarity, musí se Ústavní soud ve své činnosti řídit principem minimalizace zásahů do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Jeho zásah připadá v úvahu pouze tehdy, jestliže náprava tvrzené protiústavnosti, v rámci systému ostatních orgánů veřejné moci, již není možná. Jinými slovy, nejprve musí proběhnout celé řízení až do stadia konečného pravomocného rozhodnutí orgánů veřejné moci, a teprve poté se otevírá cesta k eventuelnímu podání ústavní stížnosti. Z vyjádření okresního státního zastupitelství vyplývá, že v rámci výkonu dohledu vydalo Krajské státní zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci, pokyn, aby v projednávané věci bylo nadále konáno prověřování. V současné době věc nadále prověřuje Policie ČR, Obvodní oddělení Mohelnice. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že v daném případě je ústavní stížnost stěžovatele návrhem předčasným, a tudíž nepřípustným, neboť celá věc je, na základě zmíněného pokynu, nadále prověřována a nebyla dosud ukončena. Ústavní soud se zabýval i tím, zda nejsou naplněny podmínky ustanovení § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Avšak naplnění žádné z podmínek uvedených v označeném ustanovení v projednávaném případě nezjistil a stěžovatel jejich existenci ani netvrdil.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se jedná o návrh nepřípustný, který soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. října 2005 František Duchoň soudce Ústavního soudu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací