Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudců Jaromíra Jirsy a Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. S., zastoupeného JUDr. Janem Stančíkem, advokátem se sídlem [adresa] proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2020, č. j. 1 As 401/2019-23, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 9. 2019, č. j. 31 A 173/2017-55, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavnímu soudu byl dne 10. 4. 2020 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů.
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí, provedl obnovu katastrálního operátu přepracováním na digitální mapu ve smyslu § 40 odst. 1 písm. b) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, pro katastrální území [k.ú.]. Proti obsahu obnoveného katastrálního operátu podal stěžovatel dle § 45 katastrálního zákona námitky, které odůvodnil tím, že obnovou katastrálního operátu dojde ke zmenšení jeho pozemku p. č. X o 211m2. Katastrální úřad rozhodnutím ze dne 11. 1. 2017, č. j. OR-386/2016-836-13, námitky zamítl a rozhodl, že uvedený pozemek bude v katastru nemovitostí evidován v hranici a výměře dle výsledků obnovy katastrálního operátu. Odvolání stěžovatele proti tomuto rozhodnutí Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Brně zamítl. Následně podaná žaloba byla Krajským soudem v Brně ústavní stížností napadeným rozsudkem zamítnuta. Podaná kasační stížnost byla Nejvyšším správním soudem ústavní stížností napadeným rozsudkem zamítnuta.
Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že obecné soudy některé jeho námitky považovaly za opožděně podané a z toho důvodu se jimi blíže nezabývaly. Takové zjištění se však nezakládá na pravdě, neboť tyto námitky byly vzneseny již 18. 11. 2016. V tomto podání poukázal stěžovatel na skutečnost, že po obnově operátu bude mít předmětný pozemek nižší výměru, nebylo vyznačeno duplicitní vlastnictví a že katastrální úřad vycházel z nesprávně zaměřených geodetických bodů. Stěžovatel je toho názoru, že uvedeným postupem bylo zasaženo do jeho práv, jež jsou mu garantována články 4, 11, 36 a 37 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že nelze ztrácet ze zřetele podstatu obnovy katastrálního operátu, který byl prováděn formou "přepracování souboru geodetických informací". Z odůvodnění jak krajského soudu, tak i Nejvyššího správního soudu vyplývá, jakým způsobem se obnova operátu provádí a hlavně jaká je povaha prováděného úkonu. Krajský soud v Brně ve svém odůvodnění konstatoval, že při zvolené metodě obnovy katastrálního operátu nepřichází v úvahu místní šetření a nové zaměření nemovitosti, neboť smyslem této metody je využití předchozích výsledků zeměměřičské činnosti. Nejvyšší správní soud pak poukázal na skutečnost, že právní vztahy k pozemku by mohly být dotčeny jen tehdy, byla-li by jejich případná změna doložena listinou. Což se v předmětném případě nestalo. Součastně byl stěžovatel poučen o tom, že se může domáhat určení průběhu hranice u obecného soudu žalobou podle části třetí o. s. ř.
Nejvyšší správní soud konstatoval, jaká pochybení stran vymezení hranic pozemku mohou účastníci namítat. V zásadě se jedná o případy, kdy bude zpochybněno použití výstupů dosavadní měřičské činnosti, případně se bude jednat o skutečnost, že katastrální úřad nezohlednil podklady, které měl při obnově operátu k dispozici. Stěžovatelem vznesené námitky obsažené v jeho podání ze dne 18. 11. 2016 však takový charakter nemají. Z toho důvodu považuje Ústavní soud napadená rozhodnutí obecných soudů za řádně odůvodněná a ústavně konformní.
Z výše vyložených důvodů Ústavní soud předmětnou ústavní stížnost odmítl v souladu s ustanovením § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. května 2020
Vladimír Sládeček v. r. předseda senátu