Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem o ústavní stížnosti stěžovatele J. S., bez právního zastoupení, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2020 č. j. 6 Tdo 1184/2020-351, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 05. 2020 č. j. 9 To 516/2019-293 a rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 5. 11. 2019 č. j. 3 T 139/2018-278, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavnímu soudu bylo dne 23. 4. 2021 doručeno podání stěžovatele, které bylo posouzeno jako návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o ústavním soudu").
Dříve, než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, musí zkoumat, zda jsou splněny její formální náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu. V souvislosti s uvedeným dospěl Ústavní soud k závěru, že návrh stěžovatele trpí vadami. Na tyto byl stěžovatel upozorněn přípisem ze dne 10. 5. 2021, ve kterém mu bylo sděleno, které konkrétní vady podání vykazuje, a že jejich neodstranění může být důvodem k odmítnutí podané ústavní stížnosti podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. K odstranění vad návrhu byla soudcem zpravodajem stanovena stěžovateli soudcovská lhůta 40 dnů.
Stěžovateli byla výzva doručena dne 14. 5. 2021. Dne 24. 6. 2021 byl Ústavnímu soudu doručen přípis stěžovatele, v němž konstatoval, že se snaží o přiznání bezplatné právní služby Českou advokátní komorou. V souvislosti s uvedeným požádal o přiměřené prodloužení původně stanovené lhůty. O této žádosti Ústavní soud sice formálně právně nerozhodoval, nicméně fakticky poskytl stěžovateli lhůtu delší tří měsíců, aby vytčené vady odstranil.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel tak neučinil ani do dne rozhodnutí o této ústavní stížnosti, Ústavní soud návrh stěžovatele odmítl v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. října 2021
Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj