Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu A. S., na projednání a rozhodnutí o odvolání proti usnesení Okresního soudu v Kroměříži č. j. P 6/2014-250 ze dne 17. 2. 2016, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatelka napadla v záhlaví označené rozhodnutí Okresního soudu v Kroměříži odvoláním adresovaným Ústavnímu soudu.
Ústavní soud se podaným návrhem zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek jeho přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že jde o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud zjevně příslušný. Navrhovatelka se u Ústavního soudu domáhá projednání a rozhodnutí o odvolání, k čemuž je v předmětné věci věcně a místně příslušný Krajský soud v Brně, jak se také podává z poučení napadeného rozhodnutí okresního soudu. Ústavní soud ve své ustálené judikatuře zcela zřetelně akcentuje skutečnost, že mu nepřísluší zasahovat do ústavně vymezené pravomoci jiných orgánů veřejné moci či od ní odvozených subjektů. Projednání odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně do kompetence Ústavního soudu, jak je vymezena čl. 87 Ústavy České republiky a konkretizována zákonem o Ústavním soudu, nepatří.
Ve světle řečeného tudíž Ústavnímu soudu nezbylo, než aby návrh odmítl dle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Ústavní soud současně nevyzýval navrhovatelku k odstranění vad podání s ohledem na absenci právního zastoupení, neboť i kdyby se jí bylo zdařilo tento nedostatek odstranit, ničeho by to na nemožnosti podrobit daný návrh meritornímu přezkumu nezměnilo.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 27. dubna 2016
Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj