ÚS 109/01
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele F. E., takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Podání navrhovatele bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 19. 2. 2001. Po přezkoumání návrhu Ústavní soud zjistil, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví. Především z návrhu nebylo patrno, čeho se navrhovatel domáhá, ani v něm nebyly označeny důkazy, kterých se navrhovatel dovolává (§ 34 odst. 1 cit. zák.). Nebylo v něm uvedeno, která základní práva či svobody byly porušeny, návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu vyhotovení (§ 34 odst. 2 cit. zák.), a navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 cit. zák.).
Na základě shora uvedených skutečností byl navrhovatel přípisem ze dne 28. 2. 2001 vyzván Ústavním soudem, aby výše uvedené nedostatky podání odstranil a současně mu byla stanovena lhůta k odstranění vytýkaných nedostatků, která činila 20 dnů ode dne doručení výzvy navrhovateli.
Dne 26. 3. 2001 obdržel Ústavní soud žádost navrhovatele o prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu s tím, že se musí spojit s advokátem, který mu byl určen Českou advokátní komorou. Vzhledem k tomu, že od této žádosti do dnešního dne uplynula další 20 denní lhůta a vytýkané nedostatky návrhu nebyly odstraněny, dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 17. dubna 2001
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu