Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b)

Spisová značka

I. ÚS 122/2000

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 22. 8. 2000Zpravodaj: Paul VladimírTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2000:1.US.122.2000
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FONapadený akt: rozhodnutí soudu rozhodnutí souduPodání: 28. 2. 2000Předmět řízení: hospodářská, sociální a kulturní práva/svoboda podnikání a volby povolání a přípravy k němu hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na hmotné zajištění / zabezpečení státem

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Ústavní soud rozhod soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatele ing. J. H., zastoupeného JUDr. H. T., advokátkou, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 12. 1999, čj. 1 Cao 113/99 - 28, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 3. 1999, čj. 26 Ca 21/99 - 11,

takto:

Výrok

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 25. 2. 2000, která byla stejného dne podána k poštovní přepravě, jež došla Ústavnímu soudu dne 28. 2. 2000, stěžovatel napadá v záhlaví tohoto usnesení uvedený rozsudek Vrchního soudu v Praze, kterým byl potvrzen výše uvedený rozsudek Městského soudu v Praze, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 15. 12. 1998 o zastavení výplaty stěžovatelova starobního důchodu ode dne 3. 4. 1998 ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1, 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to pro nesplnění podmínky k jeho výplatě podle § 37 odst. 5 zákona a zároveň bylo rozhodnuto o jeho povinnosti vrátit přeplatek.

Stěžovatel je toho názoru, že oba obecné soudy, a to jak Městský soud v Praze, který rozhodoval jak soud prvního stupně, tak i Vrchní soud v Praze, jako soud odvolací, porušily jeho ústavně zaručená práva, která jsou zakotvena v článcích 26, 30 a 36 Listiny základních práv a svobod, když při rozhodování věci nepoužily vedle zákona č. 155/1995 Sb. dříve platný předpis, kterým je zákon č. 100/1988 Sb.

Z obsahu ústavní stížnosti stěžovatele Ústavní soud zjistil, že rozsudek odvolacího soudu, proti kterému, jak vyplývá z jeho poučení, není přípustný opravný prostředek, byl doručen právní zástupkyni stěžovatele dne 27. 12. 1999 a ve stejný den nabyl právní moci. S přihlédnutím k tomuto zjištění, na něž nemělo vliv projednání před Nejvyšším soudem, byl Ústavní soud nucen konstatovat, že tato stížnost, která byla podána k poštovní přepravě dne 25. 2. 2000, nebyla podána v šedesátidenní lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, neboť posledním dnem, kdy lhůta k podání stížnosti mohla být navrhována, byl den 24. 2. 2000.

Soudce zpravodaj musel proto tuto stížnost jako opožděnou odmítnout ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. srpna 2000 JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací