I. ÚS 1234/12

Odůvodnění

Dne 4. dubna 2012 obdržel Ústavní soud podání, jímž navrhovatel napadl usnesení obecných soudů vydaná v jeho vazební věci (Vrchního soudu v Praze sp. zn. 2 To 22/2012 a Krajského soudu v Plzni sp. zn. 8 To 22/2012, označené co do jejich identifikace stěžovatelem pouze tímto způsobem). Tvrdil, že těmito rozhodnutími bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených práv. Ústavní soud vyzval navrhovatele k odstranění vad podání, k čemuž poskytl příslušné poučení (ve smyslu § 30 odst. 1, § 72 odst. 1, 3, 5, 6 a § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), a to i stran důsledků neodstranění vad ve lhůtě určené [§ 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona]. K odstranění vad návrhu stanovil s ohledem na povahu věci lhůtu 30 dnů od doručení výzvy. Výzva byla navrhovateli dle "doručenky do vlastních rukou" doručena dne 16. dubna 2012, kdy její převzetí stvrdil svým podpisem. Navrhovatel vady návrhu ve lhůtě jemu stanovené neodstranil a ani Ústavnímu soudu nesdělil žádné důvody, jež mu v tom případně brání.

Jakožto orgán veřejné moci a ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR) je Ústavní soud povinen při výkonu své jurisdikce co do případů, mezí a způsobů uplatňovat státní moc jen v zákonném a ústavním rámci (zákon č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů; čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ve spojení s čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR), což je v právním státě nezbytná podmínka pro jakoukoliv legitimní činnost jeho orgánů. Pro marné uplynutí lhůty k odstranění vad návrhu Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve shodě se zákonným příkazem rozhodl, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. května 2012

Pavel Holländer soudce zpravodaj