Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 15. května 2012 v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Františka Duchoně a Pavla Holländera ve věci navrhovatelky Mgr. L. P., zastoupené Mgr. Pavlem Černým, advokátem se sídlem [adresa] proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. ledna 2012 č. j. 5 Ao 7/2011-40, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označeného rozsudku s tím, že se rozhodnutím soudu cítí dotčena v právech, zakotvených v čl. 11, čl. 35 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Vyslovila přesvědčení, že Nejvyšší správní soud, u něhož v návrhu na zrušení části územního plánu města Znojma a obcí Dobšice, Kuchařovice, Nový Šaldorf-Sedlešovice a Suchohrdly namítala, že proces schvalování změn územního plánu neproběhl v souladu se zákonem, dospěl k nesprávnému závěru o nedostatku její aktivní legitimace k části vznesených námitek a dále nesprávně hodnotil postup příslušného orgánu při vymezení koridoru obchvatu města Znojma, kde sice uznal její aktivní legitimaci k podání námitek, ty však neuznal důvodnými. Dále uvedla, že se jmenovaný soud vůbec nezabýval poukazem na rozpor vymezené trasy obchvatu s požadavky právních předpisů, upravujících posuzování vlivů územních plánů a v nich obsažených záměrů na životní prostředí.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu stížností napadeného rozsudku zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší správní soud s poukazem na zjištění vyplývající ze spisových materiálů, vztahujících se k pořízení a přijímání předmětného územního plánu, na příslušná ustanovení stavebního zákona, platného v rozhodné době, na znění § 101a a následujících soudního řízení správního, jakož i na svou obsáhlou judikaturu k předmětné problematice opodstatněně návrh stěžovatelky zamítl. V odůvodnění svého obsáhlého rozhodnutí se vypořádal s jejím postavením v řízení o přezkum zákonnosti opatření obecné povahy - označeného územního plánu vydaného usnesením zastupitelstva města Znojma dne 4. 9. 2000, jakož i se vznesenými námitkami a s ohledem na shodný obsah námitek v ústavní stížnosti lze v dalším na toto vyčerpávající odůvodnění odkázat. Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. května 2012
Ivana Janů předsedkyně senátu Ústavního soudu