Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatelky Nyrden a. s., se sídlem [adresa] zastoupené JUDr. Martinem Wurstem, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 3371/2021-253 ze dne 25. 2. 2022 a rozsudkům Městského soudu v Praze č. j. 39 Co 52/2020-204 ze dne 10. 6. 2020 a Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 24 C 30/2016-112 ze dne 21. 3. 2018, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1, jako účastníků řízení, a České republiky - Ministerstva pro místní rozvoj, se sídlem v [adresa] jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatelka jako osoba oprávněná a řádně zastoupená advokátem [k podmínkám řízení viz § 30 odst. 1, § 72 odst. 3 a § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu")] domáhá zrušení rozhodnutí vydaných v řízení o náhradu škody ve výši 263 656 581 Kč s příslušenstvím podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem vedlejší účastnice. V řízení před Ústavním soudem namítá porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
2. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
3. Jak plyne z řádně odůvodněných rozhodnutí obecných soudů, žaloba stěžovatelky byla zamítnuta pro neunesení břemene tvrzení a důkazu ohledně vzniku škody (zmařená investice do výstavby rodinných domů v důsledku nesprávné územně plánovací informace) jako jednoho z předpokladů oprávněnosti žalovaného nároku. Stěžovatelka byla v tomto směru opakovaně poučována ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu, na poučení však nebyla schopna (z hlediska výsledku řízení) uspokojivě zareagovat, jak shodně vyložily obecné soudy všech stupňů.
4. Z napadených rozhodnutí Ústavnímu soudu žádné (natož ústavně relevantní) pochybení neplyne. Argumentace stěžovatelky je k tomu velmi stručná, obecná a mimoběžná s důvodem zamítnutí žaloby. Obecným soudům je vytýkáno, že se nezabývaly nesprávností úředního postupu dotčeného stavebního úřadu, což je ovšem nadbytečné za situace, kdy žalobce neunáší břemeno tvrzení a důkazní k samotnému vzniku škody.
5. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. května 2022
Jaromír Jirsa v. r. předseda senátu