Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti J. H., toho času ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Nové Sedlo, zastoupeného Mgr. Milošem Menclem, advokátem se sídlem [adresa] 4, proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 9 To 59/2018-294 ze dne 28. 2. 2018 a rozsudku Okresního soudu Praha-východ č. j. 38 T 118/2017-270 ze dne 18. 12. 2017, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel se domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí trestních soudů. V posuzované věci ovšem není splněna podmínka vyčerpání všech relevantních procesních prostředků, které stěžovateli právní řád k ochraně jeho práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Stěžovatel byl v napadeném rozhodnutí krajského soudu poučen o možnosti podat proti němu dovolání, přičemž v ústavní stížnosti avizuje, že tak již učinil. Proto je v tomto stádiu ústavní stížnost předčasná. Ústavní soud ji tudíž odmítl dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou, aniž stěžovatele vyzýval k odstranění vady podání v podobě absence doložení plné moci udělené advokátovi k jeho zastupování v řízení o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 9. května 2018
Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj