Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojena Güttlera a soudců JUDr. Františka Duchoně a JUDr. Vladimíra Klokočky ve věci stěžovatele JUDr. B. G., CSc., zastoupeného JUDr. Vladimírem Janouškem, advokátem se sídlem v [adresa] proti usnesení Okresního soudu Plzeň - město ze dne 11. 9. 2001, sp. zn. 72 E 1378/2001, a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 11. 2001, sp. zn. 15 Co 615/2001, takto:
Výrok
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění
Stěžovatel se ve včas podaném návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem domáhal zrušení shora uvedeného usnesení okresního soudu, kterým mu nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a zrušení rovněž shora uvedeného usnesení krajského soudu, kterým bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno.
Stěžovatel uvedl, že usnesení krajského soudu mu zabraňuje v přístupu k soudu, a tím porušuje jeho základní právo garantované článkem 36 Listiny základních práv a svobod. V průběhu přípravy věci k projednání v senátu sdělil právní zástupce stěžovatele, že jeho mandant, advokát JUDr. B. G., CSc., zemřel. Ústavní soud tuto skutečnost ověřil vyžádáním úmrtního listu od matričního úřadu Úřadu městské části Praha 10, z něhož bylo zjištěno, že stěžovatel B. G., nar. [datum], zemřel dne 30. 4. 2002.
Podle ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu, pokud citovaný zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a předpisy vydané k jeho provedení.
Podle ustanovení § 107 odst. 1 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Podle ustanovení § 107 odst. 5 věty prvé o. s. ř. neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.
Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání pokračovat v řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o něž v řízení jde, jsou vázány podle hmotného práva na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na právní nástupce.
V probíhajícím řízení o ústavní stížnosti stěžovatel tvrdil, že napadenými rozhodnutími obecných soudů bylo dotčeno jeho právo na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Z povahy tohoto práva plyne, že se jedná o právo, které je podle ústavního práva vázáno na osobu stěžovatele a z tohoto důvodu nemůže přejít na jeho případné právní nástupce.
Vzhledem ke shora naznačeným skutečnostem nezbylo Ústavnímu soudu než zastavit řízení o ústavní stížnosti usnesením mimo ústní jednání za použití ustanovení § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a § 107 odst. 5 věty prvé o. s. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. července 2002
JUDr. Vojen Güttler předseda I. senátu Ústavního soudu