Plný text
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti L. P., proti "neobjektivnímu postupu předsedy senátu JUDr. L. P.",
t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 5. 3. 2001 podal " stížnost na neobjektivní postup předsedy senátu JUDr. Ladislava Pavlíčka", který jako soudce Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 5C 296/99 projednával dne 12. 12. 2000 žalobu o přivolení k výpovědi z nájmu bytu mezi žalobcem - městem Zlín, na straně jedné a žalovaným (stěžovatelem) a paní Z. P., na straně druhé. Okresní soud prý ještě téhož dne rozhodl ve prospěch žalobce, aniž by k věci stěžovatele vyslechl. Stěžovatel se domnívá, že mu měla být dána možnost se k věci vyjádřit a namítl, že mu JUDr. Ladislav Pavlíček (předseda senátu) toto právo upřel. Dále stěžovatel uvádí, že se proti citovanému rozsudku odvolal, avšak nezaplatil soudní poplatky. Žádá Ústavní soud, aby celou věc prošetřil a rozsudek okresního soudu zrušil a aby učinil "kroky k novému projednání věci, ze které bude JUDr. P. vyloučen."
Ústavní soud konstatuje, že ještě předtím, než se může zabývat materiální stránkou věci, je vždy povinen přezkoumat procesní náležitosti a předpoklady ústavní stížnosti. Z toho je patrno, že pouze v případě, když návrh všechny zákonem stanovené formální náležitosti a předpoklady splňuje, se jím může zabývat také věcně. Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, jestliže navrhovatel ještě před tím vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (srov. ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná. V souzené věci Ústavní soud shledal, že stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ve smyslu citovaného ustanovení nevyčerpal, neboť - jak sám ve svém návrhu uvádí - podal proti napadenému rozsudku Okresního soudu ve Zlíně odvolání. Proto Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 30. 3. 2001
JUDr. VojenGüttler soudce zpravodaj