UsneseníOdmítnuto pro neodstraněné vady↪ 3× citováno

Spisová značka

I. ÚS 156/20

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 2020-01-30Zpravodaj: Lichovník TomášTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2020:1.US.156.20.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FO STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - NSSNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 2020-01-14

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ústavní stížnost, u níž nebyl splněn požadavek povinného zastoupení advokátem podle § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, nesplňuje zákonné náležitosti. Pokud byli stěžovatelé o této povinnosti opakovaně poučeni, není nutné je znovu vyzývat k odstranění vad. Návrh lze proto podle § 43 odst. 1 písm. a) téhož zákona odmítnout.

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu Bc. L. R. a T. R., bez právního zastoupení, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 As 213/2019-18 a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2019 č.j. 5 Afs 214/2019-24, takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Dne 14. 1. 2020 došel Ústavnímu soudu návrh domáhající se přezkumu "celého soudního řízení". Z textu podání vyplynulo, že ústavní stížnost stěžovatelů směřuje proti v záhlaví citovaným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu.

Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže uvedených důvodů nesplňuje. Třebaže byli dosud navrhovatelé opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučováni o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (srov. kupř. řízení ve věci sp. zn. III. ÚS 1303/15 aj.), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat navrhovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů jim z předchozích řízení velmi dobře známých neefektivní a formalistické. S právními následky takto podané ústavní stížnosti tak již byli navrhovatelé dostatečně seznámeni, přičemž tyto důsledky již i pocítili (viz odmítavá usnesení ve věcech sp. zn. III. ÚS 2218/15 a sp. zn. IV. ÚS 3111/15). Z toho je tedy zřejmé, že navrhovatelům jsou dostatečně známy podmínky uvedené v ustanovení § 29 a § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, přesto se je opět a bez zjevného důvodu rozhodli v nyní projednávaném návrhu nerespektovat. Poněvadž navrhovatelé zvolili stejný přístup i tentokráte, soudce zpravodaj jejich návrh za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako vadný odmítl.

Poučení : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 30. ledna 2020

Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací