Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele R. O., proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 4 Ads 41/2005-53 ze dne 18. 1. 2006, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Ústavní stížností brojí stěžovatel proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 4 Ads 41/2005-53 ze dne 18. 1. 2006, jímž byla zamítnuta jeho kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 12 Ca 38/2004-21 ze dne 5. 10. 2004, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. 430 228 068/B ze dne 28. 4. 2004 o nepřiznání jednorázové peněžní částky podle zákona č. 261/2001 Sb.
Protože podání stěžovatele nesplňovalo náležitosti návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyzval jej Ústavní soud k odstranění vad podání ve lhůtě 30 dnů ode doručení výzvy. Výzva byla stěžovateli doručena dne 14. 4. 2006. Vzhledem k tomu, že konec lhůty připadl na neděli dne 14. 5. 2006, je podle § 63 zákona o Ústavním soudu a podle § 57 odst. 2 občanského soudního řádu posledním dnem lhůty pondělí dne 15. 5. 2006.
Stěžovatel ve stanovené lhůtě vady návrhu neodstranil, a proto Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona odmítnout.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. června 2006
Vojen Güttler soudce zpravodaj