UsneseníOdmítnuto pro neodstraněné vady↪ 28× citováno

Spisová značka

I. ÚS 1691/16

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 2016-06-14Zpravodaj: Lichovník TomášTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2016:1.US.1691.16.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - NSS SOUD - KS Ústí nad LabemNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 2016-05-25

Právní věta

⚠ Generováno AI

Návrh k Ústavnímu soudu, který nesplňuje povinné právní zastoupení podle § 29 a § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze odmítnout bez výzvy k odstranění vady, pokud je zjevné, že navrhovatel tuto povinnost vědomě odmítá respektovat. Za těchto okolností by výzva byla neefektivní a formalistická; návrh se odmítne podle § 43 odst. 1 písm. a) téhož zákona.

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu A. H., na zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Afs 255/2015-45 ze dne 9. března 2016 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci č. j. 59 Af 178/2014-56 ze dne 2. listopadu 2015, ve spojení s dalšími návrhy, takto:

Výrok

Návrhy se odmítají.

Odůvodnění

Dne 25. 5. 2016 došel Ústavnímu soudu návrh směřující proti v záhlaví označeným soudním rozhodnutím ve spojení s dalšími návrhy na "odstranění povinného zastoupení advokátem z právních předpisů". Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže uvedených důvodů nesplňuje.

Třebaže si je navrhovatelka dobře vědoma podmínek uvedených v ustanovení § 29 a § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu stran povinného právního zastoupení, je zcela zjevné, že se je rozhodla nerespektovat, a to právě s ohledem na to, že se, krom zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí, domáhá též odstranění této povinnosti nejen ze zákona o Ústavním soudu, ale vůbec z celého právního řádu. Odtud je zcela zřejmá nevole navrhovatelky k odstranění vady podání v podobě absence obligatorního právního zastoupení, a s ohledem na tento postoj by byla výzva jí adresovaná k odstranění předmětné vady návrhu nejen z tohoto důvodu, ale především z důvodů jí z celé řady předchozích řízení před Ústavním soudem velmi dobře známých, neefektivní a formalistická, pročež se k ní Ústavní soud také neuchýlil.

Ústavnímu soudu proto za těchto okolností nezbylo, než aby návrh za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako vadný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 14. června 2016

Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací