Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Ronovskou o ústavní stížnosti stěžovatele L. A., proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 142/2025-38 ze dne 2. 4. 2026 a rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 10 A 114/2024-40 ze dne 26. 8. 2025, za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a rektorky Univerzity Karlovy, sídlem [adresa] Praha 1, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavnímu soudu byla dne 22. 6. 2026 doručena ústavní stížnost stěžovatele proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím. Ústavní stížnost nicméně nebyla sepsána advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a nebyla k ní přiložena plná moc pro zastupování v řízení před Ústavním soudem (§ 31 zákona o Ústavním soudu).
2. Ústavní soud proto stěžovatele vyzval, aby vady ve lhůtě 30 dnů odstranil. Dostalo se mu poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat a jakými nedostatky oproti tomu trpí. Součástí výzvy bylo rovněž poučení o tom, že pokud tak neučiní ve stanovené lhůtě (a současně řádně neodůvodní žádost o prodloužení lhůty), bude jeho návrh odmítnut.
3. Výzva byla stěžovateli doručena náhradním způsobem (fikcí) dne 9. 7. 2026. Konec lhůty tak připadl na pondělí 10. 8. 2026 (první pracovní den po sobotě). Stěžovatel ve stanovené lhůtě vytýkané vady neodstranil a současně na výzvu žádným způsobem ani do dnešního dne nereagoval.
4. Ústavní soud proto postupoval podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti ji soudkyní zpravodajkou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. srpna 2026
Kateřina Ronovská v. r. soudkyně zpravodajka