Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost

Spisová značka

I. ÚS 1731/26

Téma · generováno AIRegresní náhrada nákladů léčení po dopravní nehodě

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 10. 9. 2026Zpravodaj: Wintr JanTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2026:1.US.1731.26.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - NS SOUD - KS České Budějovice SOUD - OS České BudějoviceNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 22. 6. 2026Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /soudní rozhodnutí/náležité odůvodnění právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /opomenuté důkazy a jiné vady dokazování

Shrnutí · generováno AI

Pojišťovna požadovala po řidiči, který pod vlivem alkoholu způsobil nehodu, regresní náhradu nákladů na léčení zraněné cyklistky. Obecné soudy žalobě vyhověly a neshledaly spoluzavinění cyklistky ani potřebu doplnit znalecký posudek. Ústavní soud stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ústavní soud skutková zjištění obecných soudů zásadně nepřehodnocuje; zasáhne jen při extrémním rozporu s provedenými důkazy. Nevyhovění důkaznímu návrhu není protiústavně opomenutým důkazem, je-li nadbytečnost důkazu řádně odůvodněna. Ústavní stížnost byla podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnuta jako zjevně neopodstatněná.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Přehodnocování skutkových zjištění však Ústavnímu soudu v zásadě nepřísluší. Výjimku představují situace tzv. extrémních rozporů; k ničemu takovému však v posuzovaném případě zjevně nedošlo.
    Zobrazit v textu
  • V tomto směru tedy nejde o protiústavně opomenutý důkaz, ale o důkaz, jehož nadbytečnost byla řádně odůvodněna.
    Zobrazit v textu
  • Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudce Tomáše Langáška a soudce zpravodaje Jana Wintra o ústavní stížnosti J. H., zastoupeného Mgr. Magdalenou Rudolfovou, advokátkou se sídlem [adresa] České Budějovice, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 25 Cdo 526/2026-676 ze dne 30. 3. 2026, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 8 Co 725/2025-597 ze dne 28. 8. 2025 a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích č. j. 35 C 324/2016-572 ze dne 17. 1. 2025, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Českých Budějovicích jako účastníků řízení a České podnikatelské pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group, sídlem [adresa] Praha 8, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Vedlejší účastnice se po stěžovateli domáhala regresní náhrady nákladů léčení poškozené, a to podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Stěžovatel dne 17. 9. 2015 řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu a srazil poškozenou jedoucí na kole, které způsobil mnohočetná zranění, za což byl pravomocně uznán vinným z trestného činu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Okresní soud v Českých Budějovicích žalobě vyhověl a uložil stěžovateli povinnost zaplatit vedlejší účastnici částku 952 624 Kč s příslušenstvím.

2. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Českých Budějovicích potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Odvolací soud nepřisvědčil námitkám stěžovatele, že nalézací soud nedostatečně zhodnotil skutkový stav a nezabýval se možným spoluzaviněním poškozené.

3. Proti rozsudku odvolacího soudu brojil stěžovatel dovoláním, které Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné. Soud shledal, že námitky stěžovatele směřují vůči skutkovým zjištěním soudů, která nejsou v extrémním nesouladu s provedenými důkazy. Odvolací soud řádně a podrobně vyložil, na základě jakých závěrů dovodil průběh nehody, a podrobně se zabýval též způsobem jízdy poškozené a jejího možného spoluzavinění.

4. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že obecné soudy porušily jeho právo na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod, jelikož neposoudily míru spoluzavinění poškozené, ani nevzaly v úvahu likvidační dopady rozhodnutí na stěžovatele a jeho rodinu. Podle stěžovatele soudy opomenuly vzít v potaz, že poškozená vjela do místa střetu z vedlejší silnice. Rovněž nepřípustně zamítly návrh stěžovatele na doplnění znaleckého posudku, čímž řízení zatížily vadou opomenutého důkazu. Obecné soudy rovněž překročily předmět řízení, když vedlejší účastnici přiznaly náhradu za léčení zranění výslovně neuvedených v trestním příkazu (kterým byl stěžovatel uznán vinným).

5. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Usnesení Ústavního soudu o zjevné neopodstatněnosti musí být stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Nad rámec toho Ústavní soud ve stručnosti uvádí následující.

6. Jak již stěžovatele upozornil Nejvyšší soud, jeho námitky směřují zejména proti zjištěnému skutkovému stavu. Přehodnocování skutkových zjištění však Ústavnímu soudu v zásadě nepřísluší. Výjimku představují situace tzv. extrémních rozporů; k ničemu takovému však v posuzovaném případě zjevně nedošlo.

7. Stěžovateli nelze přisvědčit v tom, že by se obecné soudy případným spoluzaviněním poškozené nezabývaly. Napadená rozhodnutí důkladně osvětlují, že poškozená není za nehodu spoluodpovědná (viz body 14 a 15 rozsudku krajského soudu a bod 12 rozsudku okresního soudu). Soudy se rovněž dostatečně vypořádaly s tím, proč nevyhověly návrhu na doplnění znaleckého posudku (viz bod 16 rozsudku krajského soudu). V tomto směru tedy nejde o protiústavně opomenutý důkaz, ale o důkaz, jehož nadbytečnost byla řádně odůvodněna. Konečně také námitka stěžovatele o údajném překročení předmětu řízení byla již obecnými soudy vyvrácena (srov. bod 16 rozsudku krajského soudu). Není navíc jasné, z čeho stěžovatel dovozuje povinnost soudů vyjmenovat všechna zranění poškozené - předmět řízení není určen zraněními poškozené, ale tím, jaké prostředky byly v rámci léčby vynaloženy.

8. Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. září 2026

Dita Řepková, v. r. předsedkyně senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací