Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatelky P. M., zastoupené Mgr. et Mgr. Alenou Vlachovou, advokátkou, se sídlem Husova 242/9, Praha 1, proti platebním rozkazům Okresního soudu v Pardubicích ze dne 19. 8. 2008 č. j. 18 C 134/2008-10, ze dne 27. 11. 2008 č. j. 17 C 60/2008-25 a ze dne 28. 11. 2008 č. j. 18 C 145/2008-13, za účasti Okresního soudu v Pardubicích jako účastníka řízení a CSC-FINANCIAL SERVICES, spol. s r.o., se sídlem U Habrovky 490/15, Praha 4, zastoupené Mgr. Janem Válkem, advokátem, se sídlem Havlíčkova 1680/13, Praha 1, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Výrok
Řízení se přerušuje.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností podanou dne 22. 5. 2014 se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích, jimiž bylo stěžovatelce uloženo zaplacení finančních částek v bagatelní výši a nahrazení nákladů řízení žalobkyni (vedlejší účastnici). Stěžovatelka namítá, že v dotčených řízeních před okresním soudem nebyla jako tehdy dvanáctiletá řádně zastoupena, čímž jí byla odňata možnost jednat před soudem a být přítomna projednání své věci, a došlo tak k porušení jejího ústavně zaručeného práva dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i práv dle čl. 11 odst. 1 a čl. 32 odst. 1 Listiny a čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte.
2. V průběhu řízení o ústavní stížnosti byl Ústavní soud Okresním soudem v Pardubicích zpraven o tom, že proti napadeným rozhodnutím stěžovatelka dne 11. 6. 2014 podala též žalobu pro zmatečnost; o této žalobě dosud nebylo rozhodnuto.
3. Ústavní soud konstatuje, že jedním ze základních znaků ústavní stížnosti je její subsidiarita. Přezkum a případný zásah Ústavního soudu je tak zásadně namístě až tehdy, pokud stěžovatelovo základní právo nebylo ochráněno jinými procesními prostředky, které mu zákon poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). Mezi takovéto procesní prostředky se řadí i žaloba pro zmatečnost coby mimořádný opravný prostředek, jímž se lze bránit mimo jiné i proti odnětí možnosti jednat před soudem nesprávným postupem soudu, respektive proti nikoliv řádnému zastoupení v řízení před soudem. Za této situace - i s ohledem na princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do pravomoci jiných orgánů veřejné moci - zatím Ústavní soud není oprávněn podanou ústavní stížnost věcně projednat; naopak je třeba dát přednost probíhajícímu řízení o stěžovatelčině žalobě pro zmatečnost, v němž stěžovatelka případně může dosáhnout ochrany svých základních práv.
4. Z uvedených důvodů tedy Ústavní soud podle § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů řízení o ústavní stížnosti přerušil, a to do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o stěžovatelčině žalobě pro zmatečnost, projednávané nyní u Okresního soudu v Pardubicích. O tom bude Ústavní soud zpraven stěžovatelkou.
5. Ústavní soud podotýká, že v daném případě nepřistoupil - při shledání dosavadního nevyčerpání všech zákonem poskytovaných prostředků k ochraně práva stěžovatelky - k odmítnutí ústavní stížnosti pro nepřípustnost, nýbrž "pouze" k přerušení řízení, a to s ohledem na závažnost stěžovatelkou namítaného zásahu a zejména celkovou dobu, která již uplynula od vydání napadených rozhodnutí okresního soudu. Podle názoru Ústavního soudu je záhodno celou věc dále co nejméně prodlužovat.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. dubna 2015
Ludvík David, v. r. předseda senátu