Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy a soudce zpravodaje Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. L. M., zastoupeného JUDr. Janou Pernicovou, advokátkou, se sídlem v [adresa] proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 12. března 2019 č. j. 69 Co 336/2018-113 a proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 31. května 2018 č. j. 19 C 71/2018-60, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 31. 5. 2018 č. j. 19 C 71/2018-60, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti Okresnímu stavebnímu bytovému družstvu Olomouc (vedlejšímu účastníku řízení před Ústavním soudem) o zaplacení částky 18 948 Kč a rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 12. 3. 2019 č. j. 69 Co 336/2018-113, kterým byl rozsudek okresního soudu potvrzen. Stěžovatel se uvedené částky domáhal z titulu údajného bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Soudy po rekapitulaci provedených důkazů dospěly k závěru, že stěžovateli nelze přisvědčit, že by se vedlejší účastník řízení bezdůvodně obohatil.
2. Stěžovatel s výkladem soudů nesouhlasí a považuje jej za projev nesprávného právního posouzení, až soudní libovůle. Pokud soudy dovodily, že je povinen přispívat na správu domu a pozemku, zdůraznil, že tak činil. Stěžovatel prý uhradil částku za zhodnocený byt, stejně jako podíl na zhodnocených částech domu.
3. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. V právních závěrech obecných soudů nebylo shledáno nic neústavního; obsahují podrobné odůvodnění, pokud jde o skutková zjištění i právní závěry. Jestliže soudy respektují jak podmínky dané procesními a hmotněprávními předpisy, tak zásady plynoucí z ústavního pořádku České republiky, nespadá do pravomoci Ústavního soudu činnost a rozhodnutí obecných soudů podrobně přezkoumávat. Navíc ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí o částce, kterou je ve světle judikatury Ústavního soudu možno označit za bagatelní. Jak již Ústavní soud mnohokrát uvedl, v případě těchto bagatelních částek je evidentní, že nad právem na přístup k soudu převažuje zájem na vytvoření systému, který soudům umožňuje efektivně a v přiměřené době poskytovat ochranu právům v řízeních, která jsou svou povahou skutečně věcně složitými a kde hrozí větší újma na právech účastníků řízení, než je tomu v případě stěžovatele.
4. Z uvedených důvodů byla ústavní stížnost odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. června 2019
David Uhlíř v. r. předseda senátu