Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem o ústavní stížnosti Inkasní evropské společnosti s.r.o., sídlem [adresa] Praha, zastoupené Mgr. Arnoštem Ryšavým, advokátem, sídlem [adresa] Kroměříž, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. dubna 2025 č. j. 11 VSOL 100/2025-196, za účasti Vrchního soudu v Olomouci, jako účastníka řízení, a Horizont ISPL v.o.s., sídlem [adresa] Ostrava, oddělené insolvenční správkyně dlužnice M. F., jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatelka v insolvenčním řízení namítla podjatost soudkyně Krajského soudu v Brně. Podjatost spatřovala v postupu soudkyně v dané věci, zejména v zamítnutí návrhu stěžovatelky na přerušení řízení. Napadeným usnesením Vrchní soud v Olomouci (dále jen "vrchní soud") rozhodl, že uvedená soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci.
2. Stěžovatelka podává proti usnesení vrchního soudu ústavní stížnost s tvrzením, že porušuje její právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jakož i právo na rovnost účastníků v řízení podle čl. 37 Listiny. Namítá, že soudkyně měla být vyloučena. Její náhlá změna ve vedení řízení a náhlý spěch na rozhodnutí vyvolává objektivní pochybnosti o její nestrannosti.
3. Ústavní stížnost je nepřípustná.
4. Ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek k ochraně základních práv, který je možno zásadně využít až po vyčerpání všech právních prostředků, jež zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
5. Nyní posuzovaná ústavní stížnost není přípustná, neboť směřuje proti usnesení o nevyloučení soudkyně z projednání a rozhodování věci. Takovým usnesením se řízení nekončí a stěžovatelka má nadále k dispozici procesní prostředky, kterými může podjatost soudkyně zpochybnit [stanovisko pléna ze dne 7. února 2023 sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23 (57/2023 Sb.), bod 19]. Teprve po vyčerpání těchto prostředků, bude-li se stěžovatelka i nadále domnívat, že stav protiústavnosti trvá, může podat ústavní stížnost a v ní námitky proti vyhodnocení podjatosti zopakovat (tamtéž, bod 26).
6. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. července 2025
Tomáš Langášek v. r. soudce zpravodaj