Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem o ústavní stížnosti P. T., proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 35 Co 75/2026-516 ze dne 10. dubna 2026 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 č. j. 12 C 119/2020-500 ze dne 19. listopadu 2025, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel podal nadepsanou ústavní stížnost, aniž by byl zastoupen advokátem, jak vyžaduje § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudem, přičemž o této povinné náležitostí návrhu byl v minulosti opakovaně poučen (viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3582/25 ze dne 9. 12. 2025). Povinnost advokátního zastoupení v řízení před Ústavním soudem se vztahuje i na sepsání a podání návrhu, Ústavní soud nicméně přihlédl k tomu, že se stěžovatel dle svých slov obrátil na Českou advokátní komoru s žádostí o právní službu. Proto Ústavní soud vyčkal, zda Česká advokátní komora stěžovateli advokáta neurčí, řízení o stěžovatelově žádosti ale bylo zastaveno s tím, že jde o žádost zjevně právně nepřípustnou. Vzhledem k uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost odmítl pro vady podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, aniž by k jejich odstranění stěžovatele vyzýval (viz opět cit. usnesení IV. ÚS 3582/25).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. srpna 2026
Tomáš Langášek v. r. soudce zpravodaj