Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. P., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 7. 2010, čj. 2 T 5/ 2010 - 458, a proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 7 To 82/ 2010, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatelka podala, dne 1. 7. 2011, ústavní stížnost proti shora označeným rozsudkům obecných soudů, vydaných v její trestní věci. Ústavní stížnost si sepsala sama, takže nesplňovala náležitosti řádného návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem, vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti zaslal soudce zpravodaj stěžovatelce výzvu, ve které ji upozornil na vady jejího návrhu, spočívající v nedostatku povinného zastoupení advokátem a v tom, že nepřipojila kopie shora označených rozhodnutí. Zároveň jí stanovil lhůtu 30 dnů k jejich odstranění s poučením, že pokud vady neodstraní do třiceti dnů od doručení výzvy, bude její ústavní stížnost odmítnuta. Výzva byla stěžovatelce doručena do vlastních rukou dne 12. 7. 2011.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelka ve stanovené lhůtě vady svého návrhu neodstranila a neučinila tak ani do dnešního dne, soudce zpravodaj, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítl podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. srpna 2011
František Duchoň, v. r. soudce Ústavního soudu