Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Ditou Řepkovou o ústavní stížnosti stěžovatelky J. Ž., bez právního zastoupení, proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 7. ledna 2025 č. j. 60 Co 289/2024-199 a proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 17. dubna 2024 č. j. 3 C 234/2023-76, za účasti Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně a Okresního soudu v Uherském Hradišti, jako účastníků řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 7. 7. 2026 se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, neboť se domnívala, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv. Újmu shledávala v tom, že o její věci rozhodovali soudci, již byli jmenováni prezidentem České republiky. Stěžovatelka totiž zpochybňovala existenci samostatné České republiky.
2. Podání stěžovatelky nesplňovalo náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu. Nebylo sepsáno advokátem (§ 30 odst. 1), nebyla k němu přiložena speciální plná moc udělená advokátovi (§ 31) a nebyla k němu přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku (§ 72 odst. 6).
3. Ústavní soud proto stěžovatelku přípisem ze dne 16. 7. 2026 vyzval, aby výše uvedené vady odstranila ve lhůtě jednoho týdne. Současně Ústavní soud stěžovatelku upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, Ústavní soud její podání odmítne. Výzva byla stěžovatelce doručena dne 30. 7. 2026.
4. Stěžovatelka podáním ze dne 6. 8. 2026 doplnila stížnost o kopie napadených rozhodnutí. Uvedla však, že je plně způsobilá k právům a povinnostem a podává stížnost bez advokáta. Domnívá se, že Ústavní soud nemůže odmítnout její stížnost z důvodu absence právního zastoupení.
5. V tom se však stěžovatelka mýlí. Jedním ze zákonných předpokladů pro věcné projednání ústavní stížnosti je, aby byl stěžovatel zastoupen advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Podmínka zastoupení advokátem má představovat jakýsi filtr, který by měl pomáhat omezit přetížení Ústavního soudu zjevně nedůvodnými návrhy. Zároveň představuje tento požadavek ochranu stěžovatele před zbytečnými finančními náklady, ale zejména zvyšuje rozsah poskytnuté ochrany. Odborné zastoupení advokátem při podání znamená, že advokát již při formulaci stížnosti vyhodnotí všechny aspekty dané věci, vymezí porušení ústavnosti, včetně základních práv a svobod, které byly porušeny (VARTAZARYAN, Gor, TESAŘ, Radek. Plná moc v řízení o ústavní stížnosti. Právní rozhledy, 2024, č. 19-20, s. 634.). Povinnost být v řízení zastoupen se vztahuje na celé řízení, včetně sepsání samotné ústavní stížnosti.
6. Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj návrh odmítne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení byly splněny, neboť lhůta k odstranění vad marně uplynula a stěžovatelka k výzvě Ústavního soudu odmítla odstranit všechny vytýkané vady.
7. Z výše uvedených důvodů soudkyně zpravodajka podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu podání stěžovatelky mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítla.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. srpna 2026
Dita Řepková v. r. soudkyně zpravodajka