Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti J. Z. a J. Z., zastoupených Janem Konířem, advokátem se sídlem [adresa] 1, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 504/2020-221 ze dne 20. 4. 2020 takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatelé se domáhají zrušení kasačního rozhodnutí dovolacího soudu, jímž byla rozhodnutí nalézacího i odvolacího soudu v rozhodných výrocích zrušena a věc v tomto rozsahu vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Z uvedeného je tak zřejmé, že v posuzované věci není splněna podmínka vyčerpání všech relevantních procesních prostředků, které stěžovatelům právní řád k ochraně jejich práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Proto je v tomto stádiu ústavní stížnost předčasná, když řízení o předmětné procesní otázce (připuštění stěžovatelky do řízení o nařízení soudního prodeje zástavy) před obecnými soudy nadále pokračuje. Ústavní soud ji tudíž odmítl dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. srpna 2020
Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj