Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele J. K., proti usnesení Nejvyššího soudu č.j. 30 Cdo 365/2005-66 ze dne 19. 1. 2006, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností brojí stěžovatel proti usnesení Nejvyššího soudu č.j. 30 Cdo 365/2005-66 ze dne 19. 1. 2006, jímž bylo zastaveno řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 31 Co 454/2004-51 a 31 Co 455/2004-51 ze dne 19. 10. 2004
Protože jeho podání nesplňovalo náležitosti ústavní stížnosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyzval Ústavní soud stěžovatele k odstranění vad podání ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva k odstranění vad byla stěžovateli doručena dne 9. 5. 2006. Lhůta k odstranění vad uplynula ve čtvrtek dne 8. 6. 2006.
Ve stanovené lhůtě doručil stěžovatel Ústavnímu soudu toliko další podání, v němž uvedl, že se nemůže nechat zastupovat advokátem, protože by si udělením plné moci advokátovi odňal možnost jednat ve své věci před Ústavním soudem a "poškodil by se tak na právech zájmech pověsti svobodě zdraví a životě". Uvedené podání stěžovatele tedy zjevně nelze považovat za odstranění vad, které brání projednání ústavní stížnosti.
Poněvadž stěžovatel ve stanovené lhůtě vady návrhu neodstranil, nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. června 2006
Vojen Güttler soudce zpravodaj