Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele Z. B., právně zastoupeného JUDr. Jaroslavem Hrnčířem, advokátem se sídlem v [adresa] proti rozsudku Krajského soudu v Praze, sp. zn. 14 Co 306/93, ze dne 18. 5. 1995, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a dr. P. S. a Výzkumného ústavu antibiotik a biotransformací, s. p., se sídlem v [adresa] jako vedlejších účastníků, takto:
Výrok
Řízení s e zastavuje.
Odůvodnění
Navrhovatel se svým podáním ze dne 12. 9. 1995 domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 5. 1995, sp. zn. 14 Co 306/93. Citovaným rozhodnutím bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí Okresního soudu Praha - západ ze dne 24. 2. 1993, sp. zn. 7 C 202/92, ve výroku, jímž byl zamítnut navrhovatelův návrh na vydání jedné ideální poloviny nemovitostí domů čp. [č.p.], 160 a parcel č. [parcela] a 2148 v k. ú. [k.ú.]. Navrhovatel dovozoval, že citovanými rozhodnutími obecných soudů bylo porušeno jeho základní právo garantované č1. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Přípisem ze dne 20. 8. 1996 vzal navrhovatel svou ústavní stížnost výslovně zcela zpět. Zpětvzetí odůvodnil rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR z 9. 7. 1996, sp. zn. 3 Cdon 1500/96, jímž bylo rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušeno.
Podle § 77 zákona č. 182/1993 Sb., o ústavním soudu, ústavní stížnost může stěžovatel vzít zpět jen do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě. V takovém případě Ústavní soud řízení zastaví.
Vzhledem k účinnému zpětvzetí ústavní stížnosti rozhodl Ústavní soud v souladu se shora citovaným ustanovením § 77 zákona o Ústavním soudu tak, že řízení zastavil.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky není odvolání přípustné.
V Brně 10. prosince 1996
JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. předseda I. senátu Ústavního soudu