Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele M. B., zastoupeného JUDr. Karlem Kýčkem, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2010, č. j. 25 Co 499/2009-116, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Dne 21. 7. 2010 byl Ústavnímu soudu doručen návrh, jenž byl posouzen jako ústavní stížnost ve smyslu § 72 a následující zákona č. 182/1993 Sb., zákon o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatel se domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2010, č. j. 25 Co 499/2009-116, s odůvodněním, že se odvolací soud nezabýval obsahem a rozsahem jeho odvolání proti rozhodnutí prvostupňového soudu a že nesprávně reflektoval § 150 o. s. ř.
Ústavní soud si vyžádal spis Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. 24 C 207/2009. Zjistil, že v záhlaví citované usnesení městského soudu bylo doručeno 3. 3. 2010 (srov. č.l. 117) stěžovateli, který v té době nebyl právně zastoupen (srov. i č.l. 82). Lhůta k podání ústavní stížnosti v trvání 60 dnů tedy stěžovateli uplynula dne 3. 5. 2010. Se zřetelem k tomu není významné, že pozdějším usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne 2. 6. 2010 (vyšší soudní úřednicí), č. j. 14 Nc 4407/2010-34, byl stěžovateli k jeho žádosti ustanoven zástupcem advokát JUDr. Karel Kýček, který podal jménem stěžovatele ústavní stížnost doručenou Ústavnímu soudu dne 21. 7. 2010.
Za tohoto stavu Ústavní soud dovodil, že stěžovatel podal ústavní stížnost zjevně po lhůtě stanovené zákonem (srov. § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
Proto Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem odmítnout. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. prosince 2010
Vojen Güttler v. r. soudce zpravodaj