Ús 212/98
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelky L. P., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné, Krajského soudu v Ostravě a Vrchního soudu v Olomouci, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatelka se svým návrhem domáhala přezkoumání rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné, Krajského soudu v Ostravě a Vrchního soudu v Olomouci. Rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení jí byl dle jejího tvrzení odňat neoprávněně invalidní důchod a rozhodnutími krajského soudu a vrchního soudu bylo toto rozhodnutí potvrzeno. Navrhovatelka se cítí být poškozena na svých základních právech, zakotvených v čl. 10, čl. 30 odst. 1 a 2, čl. 32 odst. 5, čl. 35 odst. 2 a 3, čl. 37 odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a požaduje navrácení plného invalidního důchodu, který ji náleží, neboť má stále vážné zdravotní potíže. 1
I. ÚS 212/98 Po přezkoumání návrhu dospěl Ústavní soud k závěru, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb., v platném znění, stanoví. Návrh neobsahoval vylíčení všech rozhodujících skutečností, které vedly k porušení práv navrhovatelky, nebyly označeny důkazy, kterých se navrhovatelka dovolává, nebylo z něho patrno, čeho se navrhovatelka domáhá a nebyl zaslán v dostatečném počtu stejnopisů (§ 34 cit. zák.). Z návrhu dále nebylo patrno, zda navrhovatelka dříve, než se obrátila na ústavní soud, vyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 cit. zák.), neboť k ústavní stížnosti nebyla přiložena kopie rozhodnutí o tomto posledním prostředku (§ 72 odst. 4 cit. zák.). A konečně navrhovatelka nebyla zastoupena advokátem ( § 30 cit. zák.). Na základě výše uvedených skutečností Ústavní soud navrhovatelku na nedostatky návrhu upozornil a stanovil jí lhůtu k odstranění těchto nedostatků. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka ve stanovené lhůtě vady návrhu neodstranila, dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, ve znění zák. č. 77/1998 Sb., a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 24. června 1998
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc soudce Ústavního soudu