I. ÚS 2147/07

Odůvodnění

V podání ze dne 21. 9. 2007, doručeném Ústavnímu soudu dne 25. 9. 2007, vznesl stěžovatel námitku podjatosti soudce Ústavního soudu JUDr. Vojena Güttlera, který je soudcem zpravodajem ve věci jeho návrhu. Námitka je odůvodněna tím, že tento soudce již o jeho stížnostech rozhodoval, a to tak, že jim nebylo vyhověno.

Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu) je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Dle § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je soudce též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání než je funkce soudce Ústavního soudu.

Ve vyjádření k námitce podjatosti soudce Vojen Güttler uvedl, že stěžovatele osobně nezná a nemá žádný vztah k jeho osobě, k účastníkům, vedlejším účastníkům, ani k věci, která je předmětem řízení o ústavní stížnosti.

Senát určený rozvrhem práce pro rozhodnutí o vyloučení soudce neshledal, že by byly dány důvody pro vyloučení soudce Vojena Güttlera. Rozhodovací činnost soudce Ústavního soudu v jiné věci projednávané a rozhodované v řízení u Ústavního soudu nelze považovat za jeho poměr k věci v tom smyslu, jak stanoví § 36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu. Poměr k věci je nutno chápat jako osobní vztah k výsledku jednání před Ústavním soudem, tj. konkrétní projednávané věci a nelze jej interpretovat takovým způsobem, že účast na projednání a rozhodování o předchozích ústavních stížnostech je důvodem k vyloučení soudce z projednání a rozhodování o jiné ústavní stížnosti téhož stěžovatele.

Ze shora uvedených důvodů rozhodl II. senát Ústavního soudu tak, jak je uvedeno ve výroku.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. listopadu 2007

Dagmar Lastovecká předsedkyně senátu

Odůvodnění

Ústavnímu soudu byla dne 16.8.2007 doručena ústavní stížnost stěžovatele. Předtím než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Ústavní soud konstatoval, že ústavní stížnost byla zatížena vadami; příkladmo lze uvést především to, že stěžovatel nebyl zastoupen advokátem (§§ 30 odst. 1 a 31 odst. 2 cit. zákona). Dne 5.9.2007 byl proto stěžovatel vyzván k odstranění vad svého návrhu s poučením, že ústavní stížnost bude odmítnuta, pokud neodstraní vady ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy. Stěžovatel ovšem ve stanovené lhůtě vady neodstranil. Stěžovatel byl v této výzvě rovněž poučen o tom, že Ústavní soud advokáty stěžovatelům nepřiděluje.

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

Podmínky aplikace tohoto ustanovení byly v dané věci splněny, neboť lhůta k odstranění vad uplynula marně. Proto Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl dle ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Logicky tak nemohlo být vyhověno ani návrhu stěžovatele na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, neboť takový postup by byl možný pouze tehdy, pokud by Ústavní soud stížnost přijal (srov. kupř. usnesení sp. zn. IV. ÚS 209/94).

Vojen Güttler soudce zpravodaj