Plný text
ÚS 222/97 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatelky J.R., zastoupené JUDr. J.N.,
t a k t o
Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í
Stěžovatelka podala návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 30. 5. 1997, označeným jako ústavní stížnost.
Stěžovatelka napadá usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 1997, čj. 35 Co 114/97 - 14, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 8 o nepřiznání osvobození od soudních poplatků. Domnívá se, že tímto rozhodnutím bylo porušeno její ústavně zaručené právo podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že každý má právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Tím, že soudy nevyhověly 1
ÚS 222/97
její žádosti o osvobození od placení soudních poplatků a výloh, zabránily podle jejího názoru uplatnění práva na soudní ochranu.
Ústavní soud však není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, nýbrž je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR), neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí, ani nenahrazuje hodnocení důkazů či jiné samostatné úvahy obecných soudů svými vlastními závěry. Nezabývá se eventuálním porušením běžných práv fyzických nebo právnických osob chráněných např. občanským zákoníkem, občanským soudním řádem a dalšími předpisy, pokud takové porušení současně neznamená porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. Ústavní soud především zkoumá, zda v řízení před soudy nebyly porušeny ústavní procesní principy, zejména pak tzv. právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).
Pokud čl. 36 Listiny základních práv a svobod stanoví, že domáhat se svého práva lze pouze způsobem zákonem stanoveným, znamená to také, že obecným soudům je svěřeno, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům (čl. 90 Ústavy). Jinak jsou soudci při výkonu své funkce nezávislí (čl. 82 Ústavy). Obdobně jako při dokazování v civilním soudním řízení, kdy v souladu s ustanovením občanského soudního řádu, zejména § 120, § 123 a § 132, soud sám nezávisle rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede, je taktéž na jeho samostatné úvaze, kterou mu umožňuje § 138 o. s. ř. rozhodnout o návrhu na osvobození účastníků od poplatků, odůvodňují-li to jeho poměry.
Postupovaly-li obecné soudy v souladu s příslušnými ustanoveními o. s. ř., jež upravují průběh řízení a do nichž se promítají principy upravené v čl. 36 Listiny základních práv a svobod, a svůj postup řádně odůvodnily, nemohl Ústavní soud 2
ÚS 222/97
učinit závěr, že proces byl veden způsobem, který nezajistil spravedlivý výsledek.
Protože nebylo shledáno porušení ústavních procesních práv, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení svým usnesením podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, byl nucen návrh odmítnout jako zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 11. listopadu 1997 JUDr.Vladimír Paul soudce Ústavního soudu