Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele J. K., zastoupeného JUDr. MUDr. Josefem Rauchem, advokátem se sídlem [adresa] proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Teplicích ze dne 25. 9. 2009 č. j. 5 T 102/2009-57, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
V ústavní stížnosti stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud pro porušení jeho základních práv zrušil v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu. Napadeným trestním příkazem byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1 trestního zákona a byl mu uložen podmíněný odklad trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem.
Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda podání splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl. Stěžovatel nedal Ústavnímu soudu na vědomí, že ve věci podal rovněž návrh na povolení obnovy řízení. Ústavní soud z obsahu soudního spisu zjistil, že usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne 23. 8. 2012, č. j. 5 T 102/2009-104, byla ve věci vedené u Okresního soud v Teplicích pod sp. zn. 5 T 102/2009 k návrhu stěžovatele povolena obnova řízení a současně byl zrušen trestní příkaz ze dne 25. 9. 2009, č. j. 5 T 102/2009-57, a to ve výroku o vině i o trestu. Toto usnesení neobsahuje odůvodnění [např. z obsahu protokolu o veřejném zasedání plyne, že důvodem bylo, že stěžovatel dokladoval, že dlužné výživné uhradil ještě před doručením napadeného trestního příkazu (srov. např. č. l. 102)].
Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost jsou oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci (dále jen "zásah orgánu veřejné moci") bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. V nyní posuzované věci sice napadený trestní příkaz původně nabyl právní moci, leč právně již neexistuje, neboť byl zrušen usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne 23. 8. 2012 č. j. 5 T 102/2009-104. Z toho plyne, že nyní Ústavní soud již nemá co přezkoumávat a případně zrušit (čehož se domáhal stěžovatel v ústavní stížnosti), neboť předmět řízení odpadl. Za tohoto stavu Ústavní soud ústavní stížnost jako návrh, k jehož pojednání není příslušný, podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. listopadu 2012
Vojen Güttler, v. r. soudce zpravodaj