Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky společnosti AGIRA-CREDIT, s. r. o., se sídlem [adresa] bez právního zastoupení, proti rozsudku Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově ze dne 31. 10. 2008, čj. 107 C 104/2006 - 101, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatelka svou ústavní stížností ze dne 2. února 2009 navrhla zrušení shora uvedeného rozsudku Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově, který rozhodl o věci samé, zamítl její žalobu na zaplacení 400,- Kč s přísl., aniž připustil procesní záměnu navrhovanou stěžovatelkou. Uvedla, že soud tak porušil její právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále "Listina") a právo na to, aby při omezení základních práv bylo šetřeno jejich podstaty a smyslu podle čl. 4 odst. 4 Listiny.
Protože ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byla stěžovatelka výzvou ze dne 4. února 2009, která jí byla doručena dne 6. února 2009, vyzvána k odstranění jejích vad. Zejména byla poučena, že musí být jako účastník v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem a upozorněna na následky, spojené s marným uplynutím lhůty určené pro odstranění vytknutých vad. K odstranění vad byla stěžovatelce stanovena lhůta 15 dnů, jež počala běžet dne 6. února 2009. Faxovým přípisem ze dne 21. února 2009, doručeným Ústavnímu soudu dne 26. února 2009, stěžovatelka požádala o prodloužení lhůty k odstranění vad do 15. března 2009. V této žádosti neuvedla žádné důvody ani skutečnosti, pro které původně určenou lhůtu nedodržela a pro které žádá o prodloužení lhůty. Ústavní soud podotýká, že šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti je lhůtou zákonnou a nelze ji obcházet dodatečným prodlužováním soudcovských lhůt, poskytnutých k odstranění vad návrhu. V dané věci byla stěžovatelce, jako společnosti s ručeným omezeným, poskytnuta dostatečně dlouhá doba k odstranění vad její ústavní stížnosti. Ve své žádosti stěžovatelka neuvedla žádné důvody, které by mohly být podkladem pro úvahy o tom, zda jsou zde dány důležité důvody pro prodloužení lhůty, již jednou jasně stanovené. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka ve lhůtě k odstranění vad svého návrhu vytýkané vady neodstranila, Ústavnímu soudu nezbylo než její ústavní stížnost odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. března 2009 František Duchoň soudce Ústavního soudu