Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem o ústavní stížnosti stěžovatelky J. T., a stěžovatele P. T., proti usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 17. března 2025 č. j. 13 Co 21/2025-384 a ze dne 17. března 2025 č. j. 13 Co 22/2025-389, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatelé napadají ústavní stížností usnesení, jimiž Krajský soud v Plzni rozhodl o přiznání odměny za zastupování advokátce, která stěžovatele zastupovala v předcházejícím řízení, s tím, že by jí odměna měla být odňata. Napadená usnesení stěžovatelé nepřiložili, Ústavní soud tak vycházel jen z jejich tvrzení.
2. Ústavní stížnost jako mimořádný opravný prostředek je podle § 72 odst. 1 zákona o Ústavním soudu oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Fyzická či právnická osoba se tedy ústavní stížností může domáhat jen ochrany svých základních práv a svobod.
3. Již jen z vymezení předmětu řízení v ústavní stížnosti - směřující proti usnesení o přiznání odměny advokátce - je zřejmé, že jsou stěžovatelé zjevně neoprávněnými osobami k jejímu podání, jelikož se napadená rozhodnutí nijak netýkají jejich ústavně zaručených práv.
4. Napadaná rozhodnutí stěžovatelům neukládají žádnou povinnost, která by byla způsobilá zasáhnout jejich základní práva. Ústavní stížnost nebyla podána na ochranu před porušením práv stěžovatelů, nýbrž se snaží iniciovat rozhodování Ústavního soudu pouze za účelem ovlivnit práva a povinnosti jiných osob. K tomu však institut ústavní stížnosti neslouží.
5. Co se týče návrhu stěžovatelů na zrušení celého předchozího "zmatečného závadového řízení č. j. 10 C 187/2011 a č. j. KSPL 56 INS 15876/2017", Ústavní soud dodává, že ničeho takového nelze docílit ústavní stížností, která slouží jako ochrana před konkrétním rozhodnutím, opatřením nebo zásahem orgánu veřejné moci.
6. Nadto lze upozornit i na skutečnost, že se stěžovatelé na Ústavní soud obrací opakovaně a mnohokrát byli v souvislosti s jejich předchozími podáními poučeni o náležitostech ústavní stížnosti. V této věci však stěžovatelé opět zvolili nekvalifikovaný postup, kterým ignorují náležitosti ústavní stížnosti předepsané zákonem o Ústavním soudu.
7. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. srpna 2025
Tomáš Langášek v. r. soudce zpravodaj