Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů o ústavní stížnosti Oblastní nemocnice Rychnov nad Kněžnou, a.s., sídlem [adresa] zast. JUDr. Petrem Nuckollsem, advokátem, sídlem [adresa] proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 11. 2012, č. j. 39 Cm 214/2011-50, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 11. 2013, č. j. 39 Cm 214/2011-57, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 6. 2013, č. j. 12 Cmo 125/2013-74, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
I. Stěžovatelka podanou ústavní stížností napadla v záhlaví konkretizovaná rozhodnutí obecných soudů, a protože tvrdila, že jimi a postupem obecných soudů, který jim předcházel, jí byla odepřena možnost domáhat se stanoveným postupem svého práva u soudu zaručeného článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), navrhovala jejich zrušení.
Relevantní znění příslušného ustanovení Listiny, jehož porušení stěžovatelka namítá, je následující: Čl. 36 odst. 1 Listiny: Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.
II. V průběhu posuzování přípustnosti ústavní stížnosti zjistil Ústavní soud, že stěžovatelka opakovaně napadá rozhodnutí obecných soudů ve skutkově i právně obdobných věcech. Např. ústavní stížnost v posuzované věci je obsahově i argumentačně zcela totožná s návrhem ve věci vedené pod sp.zn. III. ÚS 772/13, další ústavní stížnost žádná nová tvrzení ani argumenty nepřináší. Usnesením ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. III. ÚS 772/13 byla předchozí ústavní stížnost odmítnuta, a to v části směřující proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové pro opožděnost, v části mířící vůči usnesením obecných soudů pro nepřípustnost.
V nově posuzované věci Ústavní soud tak plně odkazuje na odůvodnění usnesení sp. zn. III. ÚS 772/13 [obdobně usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 8. 2013, sp. zn. I. ÚS 2387/13] a ze shodných důvodů mu proto nezbylo než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout zčásti podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako podanou po lhůtě stanovené zákonem pro její podání a zčásti podle § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona jako nepřípustnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. srpna 2013
Ivana Janů, v.r. soudce zpravodaj