Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost

Spisová značka

I. ÚS 2325/26

Téma · generováno AIOdůvodnění příkazu k domovní prohlídce

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 23. 9. 2026Zpravodaj: Řepková DitaTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2026:1.US.2325.26.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FO STĚŽOVATEL - PODotčený orgán: SOUD - OS Praha 1Napadený akt: rozhodnutí souduPodání: 10. 8. 2026Předmět řízení: základní práva a svobody/nedotknutelnost obydlí /domovní prohlídka právo na soudní a jinou právní ochranu /soudní rozhodnutí/náležité odůvodnění základní práva a svobody/nedotknutelnost obydlí /prohlídka jiných prostor a pozemků

Shrnutí · generováno AI

Stěžovatelé napadli příkazy k domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor, protože je považovali za příliš obecné a nedostatečně odůvodněné. Ústavní soud shledal, že příkazy dostatečně vymezily místa, hledané věci, podezření i vztah stěžovatelů k prověřovanému jednání. Ústavní stížnost proto odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Příkaz k domovní prohlídce či prohlídce jiných prostor musí přezkoumatelně odůvodnit důvodnost podezření, přiměřenost a nezbytnost prohlídky, vymezit prohledávaný prostor, zasažené osoby a hledané věci; jde-li o neodkladný či neopakovatelný úkon, i jeho povahu. V přípravném řízení nelze požadovat absolutní jistotu skutkových zjištění, postačí odůvodnění přiměřené fázi řízení. V dané věci příkazy těmto požadavkům vyhověly a čl. 12 odst. 1 Listiny porušen nebyl.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Při vydávání příkazu musí soud jako garant ochrany základních práv a svobod (čl. 4 Ústavy) přezkoumatelným způsobem odůvodnit, z jakých skutkových a právních okolností lze dovodit důvodnost vyřčeného podezření, přiměřenost provedení prohlídky a její nezbytnost ve vztahu k cíli trestního řízení.
    Zobrazit v textu
  • Je pochopitelné, že v rámci přípravného řízení nejsou najisto postavené skutečnosti rozhodné pro konkrétní věc, ale že se stav zjištění pohybuje na úrovni pravděpodobnosti a podezření. Nelze tak po soudech vydávajících příkazy k domovním prohlídkám či prohlídkám jiných prostor požadovat absolutní jistotu či vysokou míru zjištění skutkového stavu, když právě k tomuto objasnění mj. prohlídky slouží.
    Zobrazit v textu
  • Ústavní soud vzhledem k uvedenému uzavírá, že napadenými příkazy nebyla porušena základní práva stěžovatelů, a proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové (soudkyně zpravodajka), a soudců Tomáše Langáška a Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatele J. V. a stěžovatelky X, obou zastoupených Mgr. Danielem Schmiedem, advokátem, sídlem [adresa] proti příkazu k domovní prohlídce vydanému Obvodním soudem pro Prahu 1 dne 1. června 2026 sp. zn. 43 Nt 1080/2026 a proti příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků vydanému Obvodním soudem pro Prahu 1 dne 1. června 2026 sp. zn. 43 Nt 1090/2026, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 1 jako účastníka řízení a Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu Služby kriminální policie a vyšetřování, a Vrchního státního zastupitelství v Praze jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví označených příkazů s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejich ústavně zaručeného práva na nedotknutelnost obydlí podle čl. 12 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

2. Návrhy na vydání napadených příkazů k prohlídkám podal u Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen "obvodní soud") státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, a to v rámci prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán zločin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 alinea 1., odst. 4. písm. a), b) trestního zákoníku a zločin pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. b), c), odst. 3 písm. a), b) trestního zákoníku. Prověřování trestné činnosti probíhalo ve vztahu k řadě energetických společností, které měly v rozporu s principy hospodářské soutěže koordinovat své nabídky do aukce na podporu výroby elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby tepla a elektřiny. Tímto jednáním měla být způsobena škoda velkého rozsahu na majetku České republiky. Stěžovatelka se přitom měla podílet na těchto aukcích, přičemž stěžovatel jako její jednatel zprostředkoval předání informací mezi dalšími společnostmi vystupujícími v aukci. Tyto informace se měly týkat cenových nabídek, aukčních cen a dalších parametrů podstatných pro výsledky aukcí. Stěžovatelé tak mohli podle příkazů v trestné činnosti vystupovat jako prostředníci při sdílení těchto informací.

3. V ústavní stížnosti stěžovatelé namítají, že napadené příkazy nejsou dostatečně odůvodněné a není v nich přesně specifikováno, jakých věcí, resp. činností se zjišťované podklady mají týkat. Prohlídku provádějící policejní orgán pak vycházel z extenzivního pojetí obou příkazů a prohledal věci bez konkrétního zaměření věcného i časového. Z příkazů tak není patrné, proč byly prohlídky nezbytné a obvodní soud tímto postupem zcela rezignoval na ochranu práv stěžovatelů. Dále namítají, že se soud dostatečně nezabýval otázkou zavinění obou stěžovatelů ve vztahu k tvrzenému jednání. Napadené příkazy jsou tak natolik obecné a nekonkrétní, že je nelze považovat za odůvodněné v souladu s ústavními požadavky.

4. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnými stěžovateli, kteří jsou účastníky řízení, v nichž byla napadená rozhodnutí vydána, stěžovatelé jsou právně zastoupeni, Ústavní soud je k projednání ústavní stížnosti příslušný a ústavní stížnost je přípustná.

5. Pravomoc Ústavního soudu je vybudována převážně na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, jejichž protiústavnost již nelze zhojit jinými procesními prostředky. Domovní prohlídka i prohlídka jiných prostor tvoří pouze jeden z úkonů přípravného řízení, které upravuje trestní řád; její procesní použitelnost, jakož i její hodnocení z hlediska důkazního přísluší především orgánům činným v trestním řízení, resp. obecným soudům. Ústavní soud může v případě domovní prohlídky či prohlídky jiných prostor kasačně zasáhnout jen výjimečně, dojde-li ke zjevnému excesu a k porušení základních práv konkrétního stěžovatele. O takovou situaci se v této věci nejedná.

6. Při vydávání příkazu musí soud jako garant ochrany základních práv a svobod (čl. 4 Ústavy) přezkoumatelným způsobem odůvodnit, z jakých skutkových a právních okolností lze dovodit důvodnost vyřčeného podezření, přiměřenost provedení prohlídky a její nezbytnost ve vztahu k cíli trestního řízení. Musí přitom jednoznačně vymezit prohledávaný prostor a co nejpřesněji zjistit okruh zasažených osob a hledaných věcí či osob. Je-li zároveň prohlídka prováděna jako tzv. neopakovatelný či neodkladný úkon, musí soud odůvodnit nezbytnost této její povahy (např. nález ze dne 28. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 2787/13 nebo usnesení ze dne 19. 3. 2025 sp. zn. IV. ÚS 478/25).

7. Nyní napadené příkazy k prohlídce uvedené požadavky splňují. Místa výkonu prohlídky jsou v nich specifikována přesně, obvodní soud uvedl důvody pro nařízení prohlídek specifikovaných míst, uvedl vztah stěžovatelů k věci i tvrzenému trestnímu jednání a podrobně popsal podrobnosti stran podezření ze spáchání konkrétního trestného činu i jakou roli v něm měli stěžovatelé sehrát. Obvodní soud taktéž specifikoval, které věci v souvislosti s prověřovanou činností jsou hledány, a jak se vztahují ke stěžovatelům. Ústavní soud považuje popis rozhodných skutkových okolností za dostačující, umožňující stěžovatelům seznámení se s podstatou podezření a klíčovými okolnostmi, o něž se podezření opírá.

8. Přestože si je Ústavní soud vědom skepse stěžovatelů k odůvodněnosti prohlídek, jejich námitkám nelze přisvědčit. Je pochopitelné, že v rámci přípravného řízení nejsou najisto postavené skutečnosti rozhodné pro konkrétní věc, ale že se stav zjištění pohybuje na úrovni pravděpodobnosti a podezření. Nelze tak po soudech vydávajících příkazy k domovním prohlídkám či prohlídkám jiných prostor požadovat absolutní jistotu či vysokou míru zjištění skutkového stavu, když právě k tomuto objasnění mj. prohlídky slouží. Napadené příkazy jsou v tomto kontextu odůvodněné adekvátně a úměrně probíhající konkrétní fázi trestního řízení.

9. Ústavní soud vzhledem k uvedenému uzavírá, že napadenými příkazy nebyla porušena základní práva stěžovatelů, a proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. září 2026

Dita Řepková v. r. předsedkyně senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací