Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti S. S., zastoupeného Milanem Šulvou, advokátem se sídlem [adresa] proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 32 Cdo 2101/2018-612 ze dne 21. 5. 2020 takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel se domáhá zrušení kasačního rozhodnutí dovolacího soudu, jímž byla rozhodnutí nalézacího i odvolacího soudu v celém rozsahu zrušena a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Z uvedeného je zřejmé, že v posuzované věci není splněna podmínka vyčerpání všech procesních prostředků nápravy, které stěžovateli právní řád k ochraně jeho práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Protože předmětné civilní řízení ve věci samé nebylo napadeným rozsudkem Nejvyššího soudu završeno, nýbrž v důsledku jeho kasačního zásahu nadále pokračuje (tj. došlo k "obživnutí" věci), je v tomto stádiu ústavní stížnost předčasná. Ústavní soud ji tudíž odmítl dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. září 2020
Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj