Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro nepřípustnost

Spisová značka

I. ÚS 2582/26

Téma · generováno AINevyčerpání žaloby pro zmatečnost před ústavní stížností

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 17. 9. 2026Zpravodaj: Řepková DitaTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2026:1.US.2582.26.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - MS PrahaNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 31. 8. 2026Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/žaloba pro zmatečnost

Shrnutí · generováno AI

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost proti odmítnutí odvolání ve sporu týkajícím se vypořádání společného jmění, dědické dohody a převodů akcií. Stěžovatelka předtím nepodala žalobu pro zmatečnost, ač ji mohla využít. Neuvedla ani důvod pro výjimečné projednání stížnosti bez vyčerpání tohoto prostředku.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Procesní rozhodnutí bez meritorního výkladu. Ústavní stížnost je nepřípustná, nebyla-li před jejím podáním vyčerpána žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 občanského soudního řádu proti rozhodnutí, jímž bylo odmítnuto odvolání. Výjimku by mohly založit okolnosti podle § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, které však stěžovatelka netvrdila.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Jde přitom o procesní prostředek, jehož vyčerpání ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu obecně vyžaduje Ústavní soud před podáním ústavní stížnosti (srov. stanovisko pléna ze dne 16. 12. 2008 sp. zn. Pl. ÚS-st. 26/08).
    Zobrazit v textu
  • Lze proto uzavřít, že stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje. Stěžovatelka přitom ani netvrdí žádné okolnosti podle § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
    Zobrazit v textu
  • Z výše uvedených důvodů Ústavní soud odmítl ústavní stížnost stěžovatelky jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Ditou Řepkovou o ústavní stížnosti stěžovatelky H. P., zastoupené JUDr. Michaelou Strnadovou, advokátkou, sídlem [adresa] Praha 5, proti výroku I usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. června 2026 č. j. 20 Co 191/2026-48, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a O. P., společnosti Transakta a.s., sídlem [adresa] [adresa] Ing. M. P., J. P., L. P. a L. P., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, domáhá zrušení výroku I v záhlaví označeného rozhodnutí Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") pro tvrzené porušení jejího práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

2. Předtím, než Ústavní soud přistoupil k meritornímu přezkumu, zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky k jejímu projednání.

3. Městský soud výrokem I napadeného rozhodnutí v řízení o zrušení části vypořádání společného jmění manželů, částečného zrušení dohody dědiců a určení neplatnosti smluv o převodu akcií odmítl odvolání stěžovatelky. Vzhledem k tomu, že odvolání stěžovatelky bylo odmítnuto, nabízela se jí možnost napadnout rozhodnutí městského soudu žalobou pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Z ústavní stížnosti přitom nevyplývá, že by tak stěžovatelka učinila, což Ústavní soud ověřil i u městského soudu. Jde přitom o procesní prostředek, jehož vyčerpání ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu obecně vyžaduje Ústavní soud před podáním ústavní stížnosti (srov. stanovisko pléna ze dne 16. 12. 2008 sp. zn. Pl. ÚS-st. 26/08). Lze proto uzavřít, že stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje. Stěžovatelka přitom ani netvrdí žádné okolnosti podle § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.

4. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud odmítl ústavní stížnost stěžovatelky jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. září 2026

Dita Řepková v. r. soudkyně zpravodajka

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací