Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro nepřípustnost

Spisová značka

I. ÚS 2594/26

Téma · generováno AINevyčerpání stížnosti proti zamítnutí obnovy řízení

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 29. 9. 2026Zpravodaj: Langášek TomášTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2026:1.US.2594.26.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - KS Hradec Králové STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - KSZ Hradec KrálovéNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 1. 9. 2026Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva

Shrnutí · generováno AI

Stěžovatel napadl u Ústavního soudu zamítnutí návrhu na obnovu trestního řízení. Nejdříve však měl podat stížnost, o níž by rozhodoval Vrchní soud v Praze. Ústavní soud proto návrh odmítl jako nepřípustný, aniž odstraňoval jeho další formální vady.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Procesní rozhodnutí bez meritorního výkladu. Ústavní stížnost je podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel dostupný procesní prostředek. Proti zamítnutí návrhu na obnovu trestního řízení je podle § 286 odst. 3 trestního řádu přípustná stížnost; její nevyužití vedlo k odmítnutí návrhu podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Dle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
    Zobrazit v textu
  • Podle § 286 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, je však proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy přípustná stížnost, o které by rozhodoval Vrchní soud v Praze.
    Zobrazit v textu
  • Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem o ústavní stížnosti stěžovatele P. B., t. č. ve Věznici Plzeň, Klatovská 202, Plzeň, bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. srpna 2026 č. j. 7 Nt 652/2026-65, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, a Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení s tvrzením, že jím byla porušena jeho práva zaručená Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a to konkrétně právo na spravedlivý proces, právo na obhajobu a právo znát důvod zatčení.

2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost má všechny formální náležitosti a zda jsou splněny i ostatní předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, přičemž zjistil, že stěžovatel není právně zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a k ústavní stížnosti nepřiložil napadené usnesení (§ 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu). Současně dospěl Ústavní soud k závěru, že se jedná o návrh nepřípustný (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

3. Dle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

4. Stěžovatel ústavní stížnosti brojí proti usnesení, kterým byl zamítnut jeho návrh na obnovu trestního řízení. Podle § 286 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, je však proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy přípustná stížnost, o které by rozhodoval Vrchní soud v Praze. O tom byl stěžovatel v závěru napadeného usnesení i poučen. Stěžovatel se však přímo obrací na Ústavní soud s ústavní stížností. Zjevně tedy nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.

5. Za této situace, kdy ústavní stížnost byla shledána nepřípustnou, nepřistoupil Ústavní soud k odstraňování vad, jimiž podaná ústavní stížnost trpí, když stěžovatel není v prvé řadě zastoupen advokátem a k ústavní stížnosti nepřiložil napadené usnesení. Odstraněním těchto vad by se totiž na nutnosti návrh z výše specifikovaného důvodu odmítnout nemohlo nic změnit.

6. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. září 2026

Tomáš Langášek v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací