Plný text
SP. zn. I. ÚS 26/94 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelky M. C., o ústavní stížnosti proti řízení u Okresního soudu v Novém Jičíně, vedeném pod sp. zn. 14 C 107/92, o vydání nemovitostí podle zákona č. 87/91 Sb.
t a k t o :
Návrh se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatelka se svým podáním ze dne 7. 2. 1994 domáhala nápravy v řízení vedeném u Okresního soudu v Novém Jičíně ohledně vydání nemovitostí podle zákona č. 78/91 Sb. Zdůraznila, že není spokojena s vedením řízení u tohoto soudu. Poukázala na to, že nemovitosti, jejichž vydání se domáhá, byly v průběhu soudního řízení prodány, přestože se obrátila na Ministerstvo pro správu národního majetku a privatizaci. Ve svém návrhu neuvedla navrhovatelka, zda řízení u Okresního soudu v Novém Jičíně skončilo, či nikoli. Pouze jako jednu z příloh svého návrhu přiložila stejnopis protokolu o jednání ze dne 3. 2. 1994, z něhož je zřejmé, že u tohoto jednání došlo k odročení věci Okresním soudem Nový Jičín na neurčito.
Přípisem ze dne 14. 2. 1994 byla navrhovatelka vyzvána Ústavním soudem ČR k odstranění vad svého podání a současně byla poučena, že pokud ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení soudní výzvy vady podání neodstranění, bude její návrh, podle § 43 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb. odmítnut.
Výzva k odstranění vad podání byla navrhovatelce doručena dne 17. 2. 1994, lhůta k jejich odstranění marně uplynula 17. 3. 1994. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka neodstranila vady návrhu ve lhůtě soudem určené, tj. do 17. 3. 1994, přičemž vzala na vědomí poučení Ústavního soudu o následcích neodstranění vad dle § 43 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb., rozhodl Ústavní soud v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) shora citovaného zákona tak, že její návrh odmítl.
Závěrem Ústavní soud poukazuje i na ustanovení § 43 odst. 1 písm. f) zák. č. 182/93 Sb., tedy nepřípustnost návrhu, a to ve vazbě na ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Podle tohoto zákonného ustanovení je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Přestože v daném případě neupřesnila sama navrhovatelka, zda vlastně řízení u Okresního soudu v Novém Jičíně pravomocně skončilo, či nikoli. Z data podání její stížnosti (7. 2. 1994) a data protokolu o jednání, který v přílohách připojila (3. 2. 1994), lze se domnívat, že toto řízení dosud probíhá. V takovém případě pak by zcela jednoznačně nebyla ústavní stížnost přípustná, neboť ústavní stížnost musí směřovat proti konkrétnímu rozhodnutí poté, co stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Tento předpoklad by zřejmě v daném případě rovněž nebyl splněn.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. dubna 1994
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce zpravodaj