Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje), soudce Vladimíra Sládečka a soudce Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti J. V., toho času ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Břeclav, zastoupeného Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 22 Co 51, 52 a 53/2018-65 ze dne 28. 5. 2018 a proti usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 16 C 71/2018-12 ze dne 10. 4. 2018, č. j. 16 C 71/2018-26 ze dne 19. 4. 2018 a č. j. 16 C 71/2018-52 ze dne 27. 4. 2018, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž mělo dojít zejména k porušení čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod. Z napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že shora označenými usneseními Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl jednak o třech žádostech stěžovatele o osvobození od soudních poplatků v řízení o stěžovatelem podané žalobě na ochranu osobnosti, jednak o třech různých návrzích na nařízení předběžného opatření spočívajícího v uložení zákazu žalované, České televizi, sdělovat, tedy zpřístupňovat veřejnosti blíže specifikovaná díla (filmy). První žádost o osvobození od soudních poplatků obvodní soud jako nedůvodnou zamítl (usnesení ze dne 10. 4. 2018), následující dvě odmítl (usnesení ze dne 19. 4. 2018 a ze dne 27. 4. 2018). Ani návrhům na nařízení předběžného opatření obvodní soud nevyhověl. První a třetí návrh stěžovatele odmítl (usnesení ze dne 10. 4. 2018 a ze dne 27. 4. 2018), druhý návrh zamítl (usnesení ze dne 19. 4. 2018). K odvolání stěžovatele Městský soud v Praze v záhlaví citovaným usnesením rozhodnutí obvodního soudu v částech týkajících se návrhů na nařízení předběžného opatření jako věcně správná potvrdil, v částech týkajících se odmítnutí druhé a třetí žádosti o osvobození od soudních poplatků je změnil tak, že řízení o těchto žádostech zastavil.
Proti rozhodnutím soudů brojí stěžovatel ústavní stížností, domáhaje se jejich kasace. Stěžovatel uvedl, že má příjem v řádech stokorun měsíčně, což soudu dle svých slov doložil. Jinak má velké množství exekucí, jak plyne z trestního rozhodnutí, je ve věku, kdy jeho výdělkové možnosti v budoucnu nejsou tak pozitivní jako v době, kdy byl mladší, a má před sebou ještě mnoho let výkonu trestu. Přesto nebyl osvobozen od soudních poplatků. Tím tak bylo dle jeho názoru vedlejšímu účastníkovi umožněno vylíčit stěžovatele jako jediného distributora závadového alkoholu, ačkoliv z návrhu na povolení obnovy trestního řízení vyplývá, že poškození zdraví většiny osob nikterak nezavinil.
Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatele i obsah naříkaných soudních aktů a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní stížnost je toliko vyjádřením nespokojenosti s rozhodnutími soudů o podaných žádostech o osvobození od soudních poplatků a návrzích na nařízení předběžného opatření a postrádá hlubší právní, natož ústavně právní hodnocení. Soudy svá rozhodnutí přesvědčivě odůvodnily. V případě žádostí o osvobození od soudních poplatků již obvodní soud poukázal na to, že stěžovatel mimo jiné řádně nevyplnil prohlášení o svých osobních, výdělkových a majetkových poměrech, resp. jen velmi nedbale, vynechav nedotčenu celou řadu potřebných údajů, s čímž stěžovatel nyní ani nijak nepolemizuje. Pokud jde o návrhy na nařízení předběžného opatření, ty byly odmítnuty pro nesložení požadované jistoty, mající původ právě v nesplnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků. Ústavní soud sám v napadených soudních rozhodnutích žádný exces či jinou zjevnou nespravedlnost, která by si žádala jeho zásah, neshledal, a proto odmítl ústavní stížnost dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). V Brně dne 8. listopadu 2018
Tomáš Lichovník v. r. předseda senátu