Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Wintrem o ústavní stížnosti L. N. a V. G., zastoupených JUDr. Jiřím Matznerem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem [adresa] Praha 2, proti výroku III rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 16 Co 74/2026-180 ze dne 23. 6. 2026, za účasti Krajského soudu v Ostravě jako účastníka řízení a (1) B. C., (2) České republiky - Státního pozemkového úřadu, sídlem [adresa] a, Praha 3, a (3) Z. P., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatelky podávají ústavní stížnost proti výroku III rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým bylo rozhodnuto, že jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit 2. vedlejší účastnici na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 18 663 Kč.
2. Stěžovatelky v ústavní stížnosti uvádějí, že ústavní stížnost podávají z opatrnosti. Proti výroku I napadeného rozsudku podaly dovolání, o němž doposud nebylo rozhodnuto.
3. Ústavní stížnost je proto nepřípustná. Napadený výrok o nákladech řízení může být dotčen rozhodovací činností Nejvyššího soudu. Stěžovatelky tedy za dané procesní situace podaly ústavní stížnost předčasně. Jak Ústavní soud opakovaně judikoval, případnou novou ústavní stížnost proti rozhodnutím obecných soudů nelze odmítnout jako návrh opožděný (např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 29/18, I. ÚS 3200/21 či I. ÚS 3279/22).
4. Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. září 2026
Jan Wintr, v. r. soudce zpravodaj