Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti V. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov, zastoupeného Mgr. Michalem Zeleným, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2020 č. j. 4 Tdo 1204/2020-493, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 29. 9. 2021 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení a namítá porušení čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 39 Listiny základních práv a svobod. Dne 14. 10. 2021 pak Ústavní soud obdržel dopis stěžovatele, ve kterém opět rekapituluje svůj případ (podání nebylo podáno prostřednictvím advokáta). Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 15. 6. 2020 č. j. 6 T 20/2020-420 byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání zločinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 8. 2020 č. j. 6 To 179/2020-443 bylo odvolání stěžovatele zamítnuto. Následné dovolání bylo Nejvyšším soudem odmítnuto napadeným rozhodnutím.
Dříve, než mohl Ústavní soud přistoupit k posouzení návrhu, musel prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, a proto ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout. Posledním opravným prostředkem ve věci stěžovatele bylo dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, o němž rozhodl Nejvyšší soud napadeným usnesením ze dne 25. 11. 2020. Podle sdělení Okresního soudu ve Frýdku-Místku bylo usnesení Nejvyššího soudu doručeno obhájci stěžovatele již dne 4. 1. 2021 a samotnému stěžovateli pak dne 7. 1. 2021. Ústavní stížnost byla datovou zprávou podána dne 29. 9. 2021. Je tedy zjevné, že ústavní stížnost byla podána až po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu. Ústavnímu soudu tak nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. října 2021
JUDr. Vladimír Sládeček, v. r. soudce zpravodaj