Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti D. Z., advokáta se sídlem [adresa] podané za M. S., t. č. ve Věznici Ostrava, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 8 Tdo 582/2017 ze dne 31. května 2017, rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 61 To 486/2016 ze dne 20. prosince 2016 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 3 T 84/2015 ze dne 8. září 2016, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavnímu soudu byla doručena ústavní stížnost jménem M. S. ve výše uvedené věci, a to dne 22. 8. 2017 ze strany advokátky Veroniky Nykšové (řízení vedeno pod sp. zn. IV. ÚS 2662/17) a následujícího dne ze strany advokáta D. Z. (řízení vedeno pod sp. zn. I. ÚS 2681/17).
2. K výzvě Ústavního soudu oba advokáti předložili prvopis, resp. druhopis, plných mocí udělených jim stěžovatelem. Z jejich sdělení Ústavní soud zjistil, že plná moc advokátu Zahumenskému je datována dnem 2. 8. 2017 a byla mu udělena v rámci návštěvy ve Věznici Ostrava. Advokát Zahumenský nebyl zpraven o tom, že by M. S. udělil plnou moc ještě jinému advokátu. Plná moc pro řízení o ústavní stížnosti udělená advokátce Nykšové je datována dnem 10. 8. 2017, která byla dne 8. 8. 2017 ještě zmocněna k nahlédnutí do spisu soudu prvního stupně. Advokátka byla M. S. určena podle § 18 odst. 2 zákona o advokacii. 3. Podle § 24 odst. 1 občanského soudního řádu ve spojení s § 64 zákona o Ústavním soudu platí, že v téže věci může mít účastník současně jen jednoho zvoleného zástupce. Podle § 28 odst. 3 občanského soudního řádu platí, že účastník řízení vypověděl plnou moc dosavadnímu zástupci, zvolí-li si jiného zástupce. 4. Z uvedeného je zřejmé, že M. S. původně udělil procesní plnou moc k zastupování v řízení před Ústavním soudem advokátu Zahumenskému. Volbou advokátky Nykšové nastala fikce výpovědi této plné moci. Advokát Zahumenský tudíž zjevně nebyl zmocněn (oprávněn) k podání ústavní stížnosti jménem M. S. 5. Na právě uvedeném nic nemění ani skutečnost, že advokát Zahumenský kvůli postupu M. S. marně vynaložil úsilí a svůj disponibilní čas, a že advokátka Nykšová byla Českou advokátní komorou zbytečně určena někomu, kdo zjevně byl schopen zajistit si poskytnutí právních služeb jinak (§ 18 odst. 2 zákona o advokacii a contrario).
6. Z uvedeného důvodu Ústavní soud návrh stěžovatele odmítl soudcem zpravodajem podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. září 2017
David Uhlíř v. r. soudce zpravodaj