Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti I. H., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2019 č. j. 13 Co 324/2019-180 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 28. 5. 2019 č. j. 29 C 1/2015-167, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Dne 27. 1. 2020 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelky proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím, jimiž bylo zastaveno odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Stěžovatelka uvedla, že v řízení byla porušena její ústavně zaručená práva a domáhala se, aby Ústavní soud přezkoumal postup obecných soudů a zjednal nápravu.
2. Toto podání zjevně nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou procesních a obsahových nedostatků [§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], zejména neobsahovalo ústavněprávní argumentaci a pro řízení před Ústavním soudem stěžovatelka nebyla zastoupena advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu).
3. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti ústavní stížnosti dle zákona o Ústavním soudu, byla stěžovatelka přípisem ze dne 31. 1. 2020 (č. l. 7) vyzvána k odstranění vad ve lhůtě 20 dnů, avšak vytčené vady podání ve lhůtě k tomu stanovené neodstranila. Výzvu stěžovatelka převzala dne 10. 2. 2020 (č. l. 8) a lhůta k odstranění vad podání tak marně uplynula dne 2. 3. 2020. Stěžovatelka na výzvu Ústavního soudu nikterak nereagovala. Tato výzva mimo jiné obsahovala upozornění, že pokud vytčené vady nebudou odstraněny, bude ústavní stížnost odmítnuta [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. 4. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost jako vadný návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. března 2020
Pavel Rychetský v. r. soudce zpravodaj