Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost

Spisová značka

I. ÚS 2753/26

Téma · generováno AIÚstavní přezkum bagatelního spotřebitelského sporu

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 14. 10. 2026Zpravodaj: Řepková DitaTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2026:1.US.2753.26.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - PODotčený orgán: SOUD - OS Praha 9Napadený akt: rozhodnutí souduPodání: 14. 9. 2026Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /bagatelní věci

Shrnutí · generováno AI

Společnost měla vrátit zákaznici zaplacenou cenu poté, co zákaznice odstoupila od smlouvy. Ústavní soud stížnost odmítl, protože šlo o bagatelní částku a soud prvního stupně věc podle něj srozumitelně a bez svévole odůvodnil.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

V bagatelním sporu nepřiznání nároku zpravidla nedosahuje intenzity porušení ústavně zaručeného práva; ústavněprávní přesah může mít jen výjimečně. Ústavní soud není další odvolací instancí a zasáhne pouze při vadách ústavní intenzity. Jestliže je odůvodnění obecného soudu logické, srozumitelné a přezkoumatelné a postup není svévolný, ústavní stížnost se podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. odmítne jako zjevně neopodstatněná.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Nepřiznání bagatelního nároku však již kvůli jeho výši zpravidla nedosahuje intenzity schopné porušit ústavně zaručené základní právo či svobodu.
    Zobrazit v textu
  • Stěžovatelka v podstatě rozporuje právní posouzení věci obvodním soudem, nicméně Ústavní soud nelze stavět do pozice odvolací instance.
    Zobrazit v textu
  • Ústavní soud v postupu obvodního soudu neshledal žádné závažné vady.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové (soudkyně zpravodajka) a soudců Tomáše Langáška a Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatelky společnosti WASHSALON s.r.o., IČ [IČO], sídlem [adresa] Praha 9, právně zastoupené Mgr. Martinem Křížem, advokátem, sídlem [adresa] Praha 9, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 15. června 2026 č. j. 98 C 347/2025-39, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 9 jako účastníka řízení a B. N., jako vedlejší účastnice řízení takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí s tvrzením, že jím došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv chráněných čl. 8 odst. 2, a čl. 36 odst. 1, čl. 39 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

2. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 (dále jen "obvodní soud") ze dne 15. 6. 2026 č. j. 98 C 347/2025-39 byla stěžovatelce uložena povinnost uhradit vedlejší účastnici částku ve výši 9 900 Kč spolu s úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení ve výši 6 619 Kč. Ve sporu šlo o to, že vedlejší účastnice odstoupila od smlouvy a žádala po stěžovatelce vrácení uhrazené částky, což stěžovatelka neučinila. Obvodní soud dospěl k závěru, že vedlejší účastnice odstoupila od smlouvy v zákonné lhůtě, řádně, včas a v souladu s obchodními podmínkami stěžovatelky, a má tak nárok na vrácení ceny, kterou stěžovatelce zaplatila.

3. V podané ústavní stížnosti stěžovatelka tvrdí, že obvodní soud porušil zásadu předvídatelnosti a nedal stěžovatelce možnost se vyjádřit k jeho pohledu na věc. Také se dopustil mimořádného excesu, opomenul bez odůvodnění rozhodné skutečnosti a prezentoval právní názor, který je nesprávný a porušující základní zásady a principy soukromého práva. Rozhodnutí dále dle stěžovatelky není přezkoumatelné a přesvědčivé, racionální ani logické. Obvodní soud pro své rozhodnutí nezjistil dostatečně skutkový stav a nezabýval se odpovídajícím způsobem všemi tvrzeními a námitkami stěžovatelky.

4. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž bylo napadené rozhodnutí vydáno, stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud je k projednání ústavní stížnosti příslušný a ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario).

5. Stěžovatelka napadá rozhodnutí obvodního soudu, které se týká v součtu částky 16 519 Kč, což je peněžní částka, která je z hlediska judikatury Ústavního soudu bagatelní (podrobně např. nález sp. zn. III. ÚS 3725/13, body 29 až 33). Tato skutečnost je pro hodnocení možné protiústavnosti napadeného rozhodnutí zásadní. Ústavní soud při posuzování ústavnosti rozhodnutí orgánů veřejné moci dlouhodobě a ustáleně zohledňuje to, jak intenzivně jejich případná pochybení zasahují do ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatelů. To neznamená, že Ústavní soud považuje peněžní částky v bagatelní výši za zanedbatelné či bezvýznamné. Nepřiznání bagatelního nároku však již kvůli jeho výši zpravidla nedosahuje intenzity schopné porušit ústavně zaručené základní právo či svobodu.

6. Ačkoli i spor o bagatelní částku může mít výjimečně ústavněprávní přesah, v této věci tomu tak není. Stěžovatelka si je bagatelnosti sporu vědoma, nicméně její argumentace nedává posuzované věci potřebný ústavněprávní rozměr. Stěžovatelka v podstatě rozporuje právní posouzení věci obvodním soudem, nicméně Ústavní soud nelze stavět do pozice odvolací instance. Ústavní soud může z hlediska základních práv stěžovatelky pouze konstatovat, že odůvodnění rozsudku obvodního soudu je logické, opírá se o zjištěné skutečnosti, je srozumitelné a přezkoumatelné, neboť je z něj zcela jednoznačně seznatelné, jakými úvahami a konkrétními zákonnými ustanoveními byl obvodní soud při svém rozhodování veden. Postup obvodního soudu nelze hodnotit jako svévolný, žalobou se komplexně zabýval a stěžovatelce v odůvodnění vysvětlil, proč rozhodl tak, jak rozhodl. Ústavní soud v postupu obvodního soudu neshledal žádné závažné vady.

7. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. října 2026

Dita Řepková v. r. předsedkyně senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací