Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky A. R., zastoupené Mgr. Pavlem Scholle, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 6 Tdo 563/2010, usnesení Krajského soudu v Brně - pobočka v Jihlavě ze dne 2. 6. 2009, čj. 42 To 70/2009 - 384, a rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 4. 2. 2009, čj. 1 T 21/2008 - 330, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, po odstranění vad svého prvotního podání, A. R. (dále jen "stěžovatelka") navrhla zrušení shora označených rozhodnutí, vydaných v její trestní věci, pro porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému projednání a rozhodnutí věci samé, prověřuje, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Podle § 72 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněn podat každý, kdo tvrdí, že pravomocným rozhodnutím orgánu veřejné moci bylo zasaženo do jeho základních práv a svobod, a to za splnění několika zákonných podmínek. Zejména se jedná o ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle kterého lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Jedná se o lhůtu kogentní. Její nedodržení nemůže Ústavní soud prominout ani prodloužit [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 zákona o Ústavním soudu]. Posledním rozhodnutím ve věci stěžovatelky bylo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 6 Tdo 563/2010, kterým bylo odmítnuto její dovolání proti shora označenému odvolání, jako opožděně podané. Podle sdělení právního zástupce stěžovatelky i Okresního soudu v Třebíči bylo usnesení Nejvyššího soudu stěžovatelce doručeno dne 6. 8. 2009 a jejímu obhájci JUDr. MgA. M. Š. dne 28. 7. 2009. Lhůta k podání ústavní stížnosti proti označeným rozhodnutím obecných soudů tak počala běžet dne 7. 8. 2009 a uplynula dne 5. 10. 2010. Jelikož ústavní stížnost, resp. elektronické podání, stěžovatelka učinila dne 6. 10. 2010 ve 23:35:56 (viz elektronické podání), jedná se o návrh podaný po šedesátidenní zákonné lhůtě (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Z výše uvedených důvodů, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci, soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný po lhůtě stanovené k jeho podání zákonem. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. prosince 2010
František Duchoň, v. r. soudce Ústavního soudu