ÚS 292/01
Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky J. P. takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní soud obdržel dne 14. 5. 2001 obsáhlé podání, označené jako "podání žaloby a ústavní stížnosti u Ústavního soudu", ve kterém stěžovatelka uvedla, že vznáší "žalobu proti České republice na základě porušení čl. 14 v souvislosti s čl. 8 a 12 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod". K porušení mělo dojít aplikací ust. § 30 a 31 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, přičemž z obsahu návrhu vyplynulo, že stěžovatelka se domáhá odškodnění za údajně způsobenou materiální škodu, vzniklou tvrzeným uplatněním uvedených zákonných ustanovení, jejich zrušení, a dále kompenzace za údajnou diskriminaci, kterou měla způsobit Česká republika a její orgány zákonodárné a výkonné moci.
Jelikož návrh zcela zjevně postrádal nutné formální i obsahové náležitosti, kladené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, na ústavní stížnost (stěžovatelka nebyla mj. zastoupena advokátem, ke stížnosti nepřiložila kopii rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, návrh, v zásadě směšující řízení před Ústavním soudem a Evropským soudem pro lidská práva, postrádal řádný petit atd.). Ústavní soud stěžovatelku podrobně o veškerých náležitostech ústavní stížnosti poučil a vyzval ji, aby ve stanovené lhůtě vytknuté nedostatky odstranila.
Doporučený dopis ze dne 24. 5. 2001, obsahující uvedené poučení a výzvu, aby nedostatky svého návrhu odstranila ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení, převzala stěžovatelka dle doručenky dne 1. 6. 2001, do dnešního dne však vady jejího podání odstraněny nebyly. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 18. srpna 2001
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu